Prodáno

Olbram Zoubek – Evo! Olbrame!

Papírový reliéf Evo! Olbrame! z roku 1992 patří k mimořádně osobním a emocionálně nejsilnějším dílům Olbrama Zoubka. Už samotný název působí jako přímé oslovení, téměř jako zachycený okamžik dialogu — intimní, naléhavý a hluboce lidský. Nejde o běžné pojmenování díla, ale o výmluvný klíč k jeho interpretaci. V názvu jako by stále rezonoval vztah dvou mimořádných osobností českého umění — Olbrama Zoubka a Evy Kmentové.

Kompozice je vystavěna s typickou Zoubkovou střídmostí. Dvě stylizované figury stojí proti sobě v otevřeném prostoru, oddělené a zároveň neviditelně propojené. Mezi nimi vzniká silné napětí, které není založené na pohybu či dramatickém gestu, ale na samotné přítomnosti. Právě v tom byl Olbram Zoubek výjimečný — dokázal i minimem prostředků vytvořit prostor naplněný emocí, vztahem a hlubokým významem.

Levá figura působí jemněji a klidněji, zatímco pravá je dynamičtější, s gestem paží směřujících vzhůru. Mezi oběma postavami vzniká tichý, avšak intenzivní dialog. Lze v něm číst volání, odpověď, odloučení i spojení. Dílo tak otevírá velmi osobní rovinu interpretace a pro mnohé znalce Zoubkovy tvorby představuje jeden z nejcitlivějších odkazů k jeho celoživotnímu vztahu s Evou Kmentovou.

Vztah Olbrama Zoubka a Evy Kmentové patří k nejsilnějším příběhům českého poválečného umění. Nebyli si blízcí pouze lidsky, ale i tvůrčím způsobem. Eva Kmentová zásadně ovlivnila Zoubkův cit pro otisk, stopu, křehkost hmoty i schopnost vyjádřit nepřítomné skrze reliéfní přítomnost. Po její smrti její přítomnost z Zoubkovy tvorby nezmizela — naopak. V mnoha dílech je cítit jako tichý, ale nepřehlédnutelný dialog, který pokračoval dál skrze umění.

Reliéf je proveden jako papírový reliéf s jemným pozlacením. Právě zlacené akcenty dodávají jinak subtilní monochromní kompozici zvláštní světelnost a duchovní rozměr. Zlato zde nepůsobí dekorativně, ale jako světelný impuls — vzpomínka, energie nebo záblesk přítomnosti, který prostupuje prostorem mezi figurami.

Významnou roli hraje i samotný ruční papír. Jemná reliéfní modelace vystupuje z plochy jen nepatrně, což nutí diváka ke zklidnění a soustředěnému pozorování. Světlo po povrchu klouže velmi jemně a postupně odhaluje jednotlivé vrstvy struktury. Dílo tak neukáže vše najednou — otevírá se postupně a odměňuje trpělivého pozorovatele.

Velmi důležitá je i adjustace na plný formát papíru, díky níž zůstávají zachovány všechny přirozené okraje listu i autentická fyzická přítomnost reliéfu. Divák tak nevnímá pouze samotnou kompozici, ale i celý objekt papíru jako nositele autorova otisku. Elegantní zlatý rám s hlubokou černou paspartou navíc vytváří silný kontrast, který reliéf opticky vytahuje do prostoru a dodává mu výraznou monumentalitu navzdory komornějším rozměrům.

Mimořádnost kusu podtrhuje i fakt, že jde o číslovaný list 7/24. Olbram Zoubek své reliéfní tisky nečísloval často, a právě proto jsou číslované edice mezi sběrateli obzvlášť ceněné.

Za mimořádně vzácnou okolnost považujeme, že se nám od jednoho majitele podařilo získat také další velký reliéfní tisk ve stejném formátu, identickém rámování a dokonce se stejným číslem listu 7/24, nesoucí název Marie a Josef s ratolestí. Obě díla spolu vytvářejí mimořádně silný dialog — nejen vizuálně, ale i významově. Zatímco Evo! Olbrame! přináší velmi osobní rovinu vztahu Olbrama Zoubka a Evy Kmentové, Marie a Josef s ratolestí pracuje s motivem víry, naděje a duchovní blízkosti.

Takto výjimečný, číslovaný reliéfní tisk se na trhu objevuje jen zcela ojediněle a představuje mimořádnou příležitost pro náročného sběratele Zoubkova díla. Ve spojení s reliéfním tiskem Marie a Josef s ratolestí navíc vzniká mimořádný autorský pár, který má sílu stát se skutečnou dominantou interiéru.

Olbram Zoubek – Marie a Josef s ratolestí

Velký reliéfní tisk Marie a Josef s ratolestí z roku 1996 patří k lyrickým a hluboce duchovně laděným dílům Olbrama Zoubka, v nichž naplno vyniká jeho schopnost vyjádřit silný obsah s mimořádnou střídmostí formy. Kompozice působí na první pohled velmi jemně, téměř nehmotně, právě v této křehkosti se však skrývá její mimořádná síla.

Dvě charakteristicky stylizované figury — Marie a Josef — jsou redukovány na čistou podstatu tvaru, vertikály a gesta. Olbram Zoubek zde opět potvrzuje svou jedinečnou schopnost pracovat s figurou tak, aby i minimem linií dokázal vyjádřit silnou emoci, vztah i vnitřní napětí. Postavy nepůsobí staticky; naopak mezi nimi vzniká tichý dialog, prostor naplněný klidem, pokorou a vzájemnou blízkostí.

Významovým středem celé kompozice je ratolest, motiv, který se v tvorbě Olbrama Zoubka objevuje opakovaně a patří k jeho oblíbeným symbolům. Ratolest v sobě tradičně nese význam života, naděje, smíření a nového začátku. V kontextu biblické dvojice Marie a Josefa, rodičů Ježíše Krista, získává ještě hlubší duchovní rovinu. Odkazuje nejen k očekávání narození Spasitele, ale i k motivu Zvěstování, který se Zoubkovou tvorbou prostupuje napříč desetiletími a patří k jejím nejzásadnějším tématům.

Olbram Zoubek se k motivům Marie, Josefa, andělů a Zvěstování vracel opakovaně, protože v nich nacházel témata sobě mimořádně blízká — přijetí osudu, jak jej ztělesňuje Marie při Zvěstování, ochranu a tichou oporu, kterou představuje Josef, i zrození naděje, jež dává smysl i v nejtěžších okamžicích lidského života. Duchovno v jeho dílech nepřichází skrze okázalost nebo dramatické gesto. Přichází skrze klid, ticho a soustředění. Právě proto působí reliéf Marie a Josef s ratolestí tak silně.

Typická je i autorova práce s povrchem ručního papíru. Reliéfní struktura nevystupuje agresivně, ale velmi jemně, skoro jako otisk paměti nebo stopa v čase. Světlo po povrchu klouže a postupně odhaluje jednotlivé vrstvy modelace. Dílo tak působí jinak v každém denním světle a odměňuje pozorného diváka stále novými detaily.

Barevnost zůstává záměrně velmi střídmá. Decentní monochromní pojetí nechává plně vyniknout práci s reliéfem, strukturou a prostorem. Právě absence výrazných barevných akcentů zesiluje kontemplativní vyznění celé práce a podtrhuje její nadčasovost.

Za pozornost stojí i velmi povedená adjustace v elegantním zlatém rámu s hlubokou černou paspartou. Kontrast světlého reliéfu a tmavé pasparty vytváří silnou prostorovost, díky níž reliéf doslova vystupuje směrem k divákovi. Zlatý rám pak celek jemně zatepluje a dodává mu slavnostnější, téměř sakrální vyznění, které s tématem díla krásně rezonuje.

Mimořádnost kusu podtrhuje i fakt, že jde o číslovaný list 7/24. Olbram Zoubek své reliéfní tisky nečísloval často, a právě proto je číslovaná edice mezi sběrateli obzvlášť ceněná.

Za mimořádně vzácnou okolnost považujeme, že se nám od jednoho majitele podařilo získat také další velký reliéfní tisk ve stejném formátu, identickém rámování a dokonce se stejným číslem listu 7/24, nesoucí název Evo! Olbrame!. Obě díla spolu vytvářejí mimořádně silný dialog — nejen vizuálně, ale i významově. Zatímco Marie a Josef s ratolestí pracuje s motivem víry, naděje a duchovní blízkosti, Evo! Olbrame! přináší velmi osobní rovinu vztahu Olbrama Zoubka a Evy Kmentové.

Takto výjimečný, číslovaný reliéfní tisk se na trhu objevuje jen zcela ojediněle a představuje mimořádnou příležitost pro náročného sběratele Zoubkova díla. Ve spojení s reliéfním tiskem Evo! Olbrame! navíc vzniká mimořádný autorský pár, který má sílu stát se skutečnou dominantou interiéru.

Olbram Zoubek – Žena, která padá (Album 76) + Eva Kmentová – Stopy (Album 76)

Velký reliéfní tisk Olbrama Zoubka Žena, která padá z prestižního souboru Album 76 patří k mimořádně vzácným a sběratelsky výjimečným dílům Zoubkovy tvorby. Už samotný motiv Ženy, která padá v sobě nese silné napětí mezi pohybem a zastaveným okamžikem — mezi ztrátou stability a zvláštní vnitřní lehkostí, která je pro tvorbu Olbrama Zoubka tak charakteristická. Pád zde nepůsobí pouze dramaticky. Může být stejně tak symbolem odevzdání, proměny, zranitelnosti i očištění.

Zcela zásadní je u tohoto díla jeho příslušnost k legendárnímu souboru Album 76. Tento mimořádný autorský projekt z roku 1976 nepředstavuje pouze běžnou grafickou edici, ale unikátní umělecké svědectví své doby. Album 76 zachycuje období, kdy se české poválečné umění po těžkých normalizačních letech stále více obracelo dovnitř — k intimitě, existenciálním otázkám a k samotné podstatě lidské existence. Není náhodou, že právě v tomto souboru se vedle sebe objevují práce Olbrama Zoubka a Evy Kmentové. Oba autoři, životní partneři i mimořádné umělecké osobnosti, zde každý svým vlastním jazykem reflektují stejné velké téma — člověka, jeho tělo, jeho zranitelnost, přítomnost i stopu, kterou po sobě zanechává.

Právě v díle Olbram Zoubek – Žena, která padá je tato vazba na Album 76 obzvlášť silná. Zoubek zde přináší dynamiku pohybu, okamžik pádu a proměny, zatímco párové dílo Eva Kmentová – Stopy pracuje s opačným principem — s otiskem, s tím, co po pohybu zůstane. Díky příslušnosti k Album 76 tato díla nevnímáme jako dvě samostatné práce, ale jako promyšlený dialog dvou odlišných, a přitom hluboce propojených uměleckých přístupů.

Právě v tom spočívá síla díla Olbram Zoubek – Žena, která padá. Zoubek dokázal lidské tělo redukovat na naprostou podstatu, aniž by ztratilo emoci. Naopak — čím méně detailu, tím více prostoru pro prožitek. Subtilní ženská figura je zachycena v okamžiku, kdy se tělo poddává gravitaci, ale současně jako by vzdorovalo samotné hmotě. Tento paradox — tíha a lehkost zároveň — patří k nejkrásnějším atributům Zoubkovy práce.

Reliéfní tisk vznikl ručním lisováním z původního reliéfu, přičemž výsledkem je plastický otisk bez použití barvy. Právě absence barev zde funguje geniálně. Veškerá síla výrazu stojí na světle, stínu, struktuře papíru a samotném reliéfu. Jemné trhliny, otisky a nepravidelnosti povrchu nejsou vadou — naopak dodávají dílu autenticitu, fyzickou přítomnost a mimořádně silný emoční náboj.

Tento konkrétní list z Album 76 je mimořádný i svým formátem. Samotný grafický list má rozměr 38 × 53,5 cm, což jej řadí k větším a zároveň vzácněji vídaným reliéfním tiskům Olbrama Zoubka z tohoto období. Dílo je navíc adjustováno v naprosto exkluzivním luxusním rámování, které podtrhuje jeho sběratelský význam. Elegantní reprezentativní rám ve shodném provedení s párovým dílem Eva Kmentová – Stopy vytváří celek o rozměru 54 × 38 cm. Jemné profilování rámu, noblesní odstín a citlivě zvolená pasparta dávají reliéfu prostor doslova dýchat.

A právě zde se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu — dílo Žena, která padá není v Galerii TOGA nabízeno samostatně. Je součástí unikátního páru společně s koláží Eva Kmentová – Stopy, rovněž z cyklu Album 76. Jde o vzácnou příležitost vlastnit vedle sebe díla partnerské a umělecké dvojice, která zásadně ovlivnila české poválečné sochařství.

Velký reliéfní tisk Olbrama Zoubka Žena, která padá je v Galerii TOGA nabízen výhradně společně s dílem Eva Kmentová – Stopy jako mimořádný sběratelský komplet. Budeme se těšit na Vaši návštěvu i případný zájem o tuto unikátní dvojici.

Olbram Zoubek – Léto

Velký reliéfní tisk Léto z roku 2009 patří mezi nejkrásnější práce z cyklu Čtyři roční období, v němž Olbram Zoubek převedl proměny přírody do podoby svých nezaměnitelných ženských figur. Právě motiv Léto bývá mezi sběrateli mimořádně oblíbený, protože v sobě spojuje radost, lehkost, zralost i pocit životní hojnosti. Na první pohled působí klidně a harmonicky, při delším pozorování však odhaluje množství detailů a symbolických významů.

Ústředním motivem díla Léto je ženská postava s rozevřenými pažemi, která jako by vítala vrchol roku v celé jeho síle. V jedné ruce drží klas obilí, tradiční symbol úrody, dostatku a naplnění. Právě tento detail dodává kompozici jasný význam a současně odkazuje k pradávnému spojení člověka s rytmem přírody. Žena zde nepůsobí jako konkrétní modelka, ale spíše jako zosobnění samotného léta – období světla, tepla a zrání.

Olbram Zoubek dokázal i v tomto velkém reliéfním tisku využít svůj charakteristický rukopis založený na jednoduchosti a eleganci. Mimořádně působivým prvkem jsou dlouhé kanelované vlasy, které se v pravidelných liniích rozbíhají po obou stranách postavy. Připomínají klasy obilí pohybující se ve větru a vytvářejí výrazný rytmus celé kompozice. Právě kontrast mezi jemně modelovanou tváří a výraznou strukturou vlasů dává dílu jedinečný charakter. Reliéfní povrch navíc zachycuje světlo v neustále proměnlivých odstínech, takže se dílo mění podle úhlu pohledu i denní doby.

V tvorbě Olbrama Zoubka mají ženské figury výjimečné postavení. Nejsou portréty konkrétních osob, ale nositelkami emocí, symbolů a archetypálních významů. Také Léto představuje více než pouhé zobrazení postavy. Vyzařuje optimismus, svobodu a vnitřní klid. Dílo působí současně křehce i monumentálně, což je vlastnost, kterou dokázal Olbram Zoubek do svých prací vtisknout jen málokterý český autor.

Olbram Zoubek patří mezi nejvýznamnější české sochaře druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba je zastoupena v řadě významných muzeí, galerií i soukromých sbírek. Vedle slavných monumentálních plastik vytvářel také reliéfní tisky, které dnes představují vyhledávanou sběratelskou oblast. Velké reliéfní tisky navíc umožňují naplno vyniknout autorově práci se světlem, strukturou a prostorem.

Nabízený exemplář Léto pochází z limitované edice a je značen číslem 52/99. Samotný list má rozměr 42 × 42 cm, celkový rozměr adjustace činí 54 × 52 cm. Dílo je prezentováno v atraktivním plovoucím rámování, které nechává vyniknout přirozeně tvarované okraje ručního papíru. Jednoduchý dřevěný rám v teplém medovém odstínu doplňuje výrazné vínově červené pozadí, jež vytváří nádherný kontrast ke světlému reliéfu. Díky tomuto řešení získává velký reliéfní tisk Léto mimořádnou prostorovost a stává se nepřehlédnutelnou dominantou interiéru.

Velký reliéfní tisk Léto je nyní v Galerii TOGA připraven k prodeji a patří mezi práce, které si návštěvníci galerie velmi často zapamatují už při prvním setkání.

Máme z něj velkou radost a věříme, že ji udělá i svému novému majiteli.

Olbram Zoubek – Sblížení

Mezi pracemi Olbrama Zoubka existuje jen několik motivů, které si během let získaly takovou oblibu mezi sběrateli jako právě Sblížení. Nejde o náhodu. V této kompozici se mimořádně přesvědčivě propojuje vše, co činí Zoubkovu tvorbu nezaměnitelnou – jednoduchost výrazu, hluboká lidskost, silná emoce a charakteristické pojetí mužské a ženské figury, které autor rozvíjel po celé své umělecké dráze.

Dva profily se k sobě naklánějí v okamžiku těsně před dotykem. Celá kompozice je vystavěna s obdivuhodnou úsporností prostředků, přesto dokáže vyjádřit blízkost, důvěru, lásku i vzájemné porozumění. Právě schopnost zachytit podstatu lidských vztahů několika jednoduchými liniemi řadí Olbrama Zoubka mezi nejvýznamnější osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století.

Zvláštní význam dodává dílu skutečnost, že se zde setkávají dva motivy, které patří k nejrozpoznatelnějším v celé Zoubkově tvorbě. Mužská tvář nese charakteristické rysy typického Zoubkova profilu, který se v různých obměnách objevuje v jeho kresbách, reliéfech i monumentálních plastikách. Ženská postava naopak představuje jedno z nejcharakterističtějších ženských pojetí, které autor po desetiletí rozvíjel a které je spojováno s podobou Evy Kmentové – významné české sochařky, životní partnerky a jedné z nejdůležitějších osobností českého poválečného umění. Její tvář se v Zoubkově díle vrací opakovaně a postupně se stala téměř archetypálním symbolem ženskosti, něhy a vnitřní síly.

Díky této osobní rovině nelze Sblížení chápat pouze jako obecný symbol partnerské blízkosti. V několika jednoduchých liniích se zde prolíná intimní lidský příběh s univerzálním tématem lásky a porozumění. Právě tato kombinace osobního a nadčasového činí z díla jednu z nejpůsobivějších prací zoubkovského okruhu.

Reliéf vznikl na ručním papíře, jehož struktura se stává nedílnou součástí výtvarného účinku. Jemně vystupující linie profilů vytvářejí proměnlivou hru světla a stínu, která dodává dílu téměř sochařský charakter. Není náhodou, že mnozí sběratelé vnímají tyto papírové reliéfy jako nejbližší spojení mezi Zoubkovou kresbou a jeho sochařskou tvorbou.

Dílo je adjustováno v elegantním rámu zletého tónu s kvalitní světlou paspartou. Celkový rozměr rámu činí 54 × 51 cm, samotný výřez má 38 × 37 cm. Barevná střídmost a čistota provedení umožňují, aby vynikla samotná síla motivu a jeho mimořádně kultivovaný výtvarný výraz.

Olbram Zoubek patří k několika málo českým autorům, jejichž díla jsou vyhledávána nejen pro svůj umělecký význam, ale také pro schopnost oslovovat diváky napříč generacemi. Motiv Sblížení představuje jednu z nejžádanějších a nejlépe rozpoznatelných prací z jeho tvorby a dlouhodobě patří mezi sběratelsky nejatraktivnější zoubkovské reliéfy na ručním papíře.

Pokud hledáte Olbrama Zoubka s ikonickým motivem, silným osobním příběhem a mimořádnou sběratelskou atraktivitou, představuje Sblížení jednu z nejkrásnějších příležitostí, jak získat dílo, které v sobě nese samotnou podstatu autorovy tvorby. Rádi Vás přivítáme v Galerii TOGA nebo Vám dílo bezpečně a plně pojištěné doručíme až domů.