Kulhánek Oldřich

Oldřich Kulhánek – Přízraky

Jsou díla, která diváka zaujmou námětem, a pak jsou obrazy, které jej přitáhnou jediným pohledem. Přízraky Oldřicha Kulhánka z roku 1985 patří bezpochyby k těm druhým. Monumentálně pojatá ženská tvář vystupuje z neurčitého prostoru, její oči míří přímo k divákovi a současně máme pocit, jako by se celá podoba před našima očima teprve rodila – nebo naopak pomalu mizela.

Právě lidská tvář byla v první polovině osmdesátých let jedním z hlavních témat Kulhánkovy tvorby. V letech 1982–1985 vytvořil desetidílný cyklus litografií inspirovaných lidskou tváří a právě do tohoto období patří také Přízraky. Paralelně vznikal další soubor devíti grafik věnovaných lidské ruce. Kulhánek se tak systematicky soustředil na dvě části lidského těla, které dokážou o člověku vypovědět snad nejvíce – tvář a ruce.

V Přízracích však nevytváří klasický portrét. Nezajímá jej konkrétní identita ženy ani její společenské postavení. Tvář zbavuje všeho nepodstatného a nechává působit především oči, nos a ústa. Největší pozornost na sebe strhává dvojice výrazných očí, jejichž pohled je až hypnotický. Každé z nich jako by přitom sledovalo diváka trochu jiným způsobem. Tvář díky tomu získává zvláštní napětí a neklid, který se s každým dalším pohledem na grafiku mění.

Ještě pozoruhodnější je způsob, jakým Kulhánek nechává lidskou podobu splývat s okolním prostorem. Jedna část tváře je téměř dokonale modelovaná, zatímco druhá se postupně ztrácí v husté spleti struktur připomínajících krajinu, větve, kořeny, trávu nebo otisky přírody. Přes pravou část kompozice se táhne světlý útvar, v němž lze spatřovat stromy, kořeny či kosterní strukturu. Kulhánek však divákovi žádný jednoznačný výklad nenabízí.

A právě zde začíná působit samotný název Přízraky.

Ženská tvář může být vzpomínkou, snem, představou i obrazem někoho, kdo už existuje pouze v paměti. Stejně tak může představovat člověka jako bytost, jejíž fyzická podoba je pouze dočasná a postupně se vrací do světa, z něhož vzešla. Konkrétní lidská tvář se zde střetává s něčím neurčitým, organickým a téměř nadčasovým.

Otázky lidské existence, tělesnosti, proměny a pomíjivosti provázely Kulhánkovu tvorbu po celou jeho uměleckou dráhu. Lidské tělo pro něj nebylo pouze předmětem realistického zobrazení. Dokázal jej deformovat, rozkládat, skládat znovu dohromady a prostřednictvím jeho jednotlivých částí vyjadřovat psychické stavy, strach, napětí i samotnou konečnost člověka.

U Přízraků je tento přístup mimořádně působivý právě svou zdrženlivostí. Není zde dramatické gesto ani explicitní výjev. Kulhánek si vystačí s jedinou tváří. Její klid je však pouze zdánlivý. Čím déle se na ni díváme, tím méně jsme si jisti, zda se žena z temné struktury vynořuje, nebo se do ní naopak propadá.

Významná je také doba vzniku grafiky. Rok 1985 představuje závěr Kulhánkova několikaletého intenzivního zájmu o lidskou tvář. Ve stejné době již rozvíjel další témata, která se v jeho tvorbě objevovala v následujících letech. Právě v první polovině osmdesátých let také začala jeho důležitá spolupráce s pražským litografem Tomášem Svobodou, v jehož dílně Kulhánek následně vytiskl velkou část svých litografických prací.

Přízraky zároveň ukazují, jak dokonale Kulhánek ovládal litografickou techniku. Jemné přechody od téměř fotograficky působící modelace obličeje k abstraktním strukturám jsou provedeny s mimořádnou přesností. Tlumená barevnost v šedomodrých, zelenavých a zemitých tónech ještě zesiluje pocit, že se nedíváme na skutečnou lidskou bytost, ale na obraz zachycený někde mezi realitou, snem a vzpomínkou.

Nabízená litografie na papíře z roku 1985 pochází z omezeného nákladu 200 exemplářů. List je vlevo dole ručně číslován 38/200, uprostřed tužkou označen názvem „Přízraky“ a vpravo dole vlastnoručně signován Oldřichem Kulhánkem s datací 1985. Rozměr díla ve výřezu činí 36,5 × 26,5 cm, celkový rozměr s rámem je 57 × 45 cm.

Grafika je profesionálně adjustována v široké textilně působící paspartě a elegantním rámu v tlumeném kovovém odstínu. Zvolené rámování respektuje jemnou barevnost grafiky a nechává plně vyniknout především hypnotický pohled ženské tváře.

Přízraky představují velmi působivou polohu Kulhánkovy tvorby – mnohem tišší než jeho groteskní a společensky kritické práce, ale možná právě proto o to intenzivnější. Je to grafika, která se nevyčerpá prvním pohledem. Podle světla, vzdálenosti i nálady diváka se jednou prosadí ženská tvář, podruhé okolní struktury a jindy především ony velké oči, které jako by člověka sledovaly i poté, co od obrazu odejde.

Dílo je připraveno k prodeji v Galerii TOGA. Pro sběratele Oldřicha Kulhánka jde o krásnou příležitost získat práci přímo z období jeho soustředěného zájmu o lidskou tvář. Přízraky si můžete osobně prohlédnout v galerii na Kladně a pokud Vás jejich tajemná atmosféra osloví, mohou se stát součástí Vaší sbírky. V případě, že nemáte možnost přijet osobně, rádi zajistíme také bezpečné zaslání díla přímo k Vám domů.

Oldřich Kulhánek – 1 000 Pounds

Na první pohled bankovka. Při druhém pohledu už je ale zřejmé, že v Kulhánkově světě není s penězi, mocí ani lidskou touhou po nich něco úplně v pořádku.

1000 Pounds z roku 1993 je jedním z nejpůsobivějších listů slavného cyklu Funny Money, v němž Oldřich Kulhánek proměnil důvěrně známý svět bankovek v ironickou a místy až znepokojivou výpověď o penězích, chamtivosti a lidském chování. O to silnější je skutečnost, že tento cyklus vytvořil právě člověk, který stál za výtvarnou podobou nových českých bankovek.

Kulhánek vytvořil Funny Money jako soubor sedmi parodií bankovek různých měn a nominálních hodnot. Vedle 1000 Pounds do něj patří také 500 000 Frank, 100 000 Dollars, 1 000 000 Korun, 10 Schilling, 1 Rubl a 100 Mark. Nešlo však o jednoduché karikatury skutečných platidel. Kulhánek převzal jejich vizuální jazyk – ornamentální strukturu, číslice, nápisy, podpisy, gilošové prvky i zdání úřední důvěryhodnosti – a naplnil jej vlastním obsahem.

Právě 1000 Pounds je třetím listem cyklu Funny Money a zároveň možná nejvíce připomíná Kulhánkův nezaměnitelný výtvarný rukopis. Ústředním motivem totiž nejsou portréty panovníků ani státníků, ale lidské ruce – jedno z nejvýraznějších a opakovaně se vracejících témat celé Kulhánkovy tvorby.

Uprostřed pomyslné bankovky leží hromada mincí. Nejsou však vystaveny jako symbol prosperity nebo bohatství. Ze všech stran se k nim natahují ruce, které se vzájemně svírají, překrývají, odstrkují a zápasí o přístup k penězům. Česká národní banka ve svém odborném popisu tohoto listu identifikuje sedm rukou – šest z nich je zapojeno do hlavního zápasu o mince a sedmá, jemně naznačená vlevo, vystupuje z plochy bankovky téměř jako její vodoznak.

Je to detail, který celé dílo posouvá daleko za pouhou parodii bankovky. Kulhánek dokázal z jediného lidského gesta vytvořit psychologický portrét. Ruce zde nepotřebují tváře. Samy vyjadřují chtivost, napětí, boj, vlastnictví i touhu zmocnit se něčeho, co chtějí zároveň všichni ostatní. Jedna z rukou navíc vyrůstá z rukávu košile s kravatou – jako nenápadná připomínka světa finančníků, bankéřů a lidí rozhodujících o penězích.

Na pravém okraji se objevuje ještě další palec, který jako by se snažil proniknout ven z ornamentální struktury bankovky. Kulhánek tak narušuje hranici mezi obrazem a realitou: ruce nejsou pouze vyobrazené na bankovce, ony se do jejího prostoru téměř fyzicky dobývají.

Pozornost si zaslouží i textová stránka grafiky. Kulhánek si s vážností skutečných bankovek pohrává stejně rafinovaně jako s jejich obrazem. Místo skutečné centrální banky zde stojí BANK OF OBSCURIA – banka jakési imaginární země temnoty či nejasnosti. A její hlavní pokladník? Pod bankovkou je podepsán Servius Corruptius Mamon. Jméno, v němž se potkává korupce s Mamonem, biblickým symbolem bohatství a posedlosti majetkem.

Právě v těchto detailech se ukazuje Kulhánkův mimořádně inteligentní humor. Na rozdíl od prvoplánové satiry se nesnaží divákovi vysvětlovat, čemu se má smát. Vytvoří dokonale přesvědčivou bankovku a teprve při bližším pohledu nechává její zdánlivou důstojnost postupně rozpadnout.

Vznik díla v roce 1993 přitom není bez významu. Československo právě zaniklo, vznikla samostatná Česká republika a s ní také potřeba nové národní měny. Právě Oldřich Kulhánek se stal autorem výtvarných návrhů nové řady českých bankovek. Ve stejné době, kdy pracoval s mimořádnou vážností na podobě skutečných peněz nového státu, vytvořil také Funny Money – jejich svobodný, ironický a kritický protipól.

Proto je 1000 Pounds tak fascinující. Na jedné straně stojí Kulhánek jako respektovaný autor bankovek, který dokonale rozuměl pravidlům ceninové grafiky. Na straně druhé Kulhánek – svobodný výtvarník, který stejný vizuální jazyk použil k tomu, aby se ptal, co peníze s člověkem vlastně dělají.

Význam cyklu potvrzuje i jeho pozdější historie. Státní tiskárna cenin se svolením rodiny Oldřicha Kulhánka znovu sáhla právě po Funny Money a původní výtvarné návrhy převedla do podoby limitovaných pamětních listů připomínajících skutečné bankovky. U nich už byly využity skutečné ceninové technologie včetně ocelotisku a speciálního ceninového papíru. Původní Kulhánkovy grafiky z roku 1993 se tak po téměř třiceti letech symbolicky vrátily tam, kam svou výtvarnou podobou od počátku směřovaly – do prostředí skutečné bankovní a ceninové produkce.

Nabízený exemplář je však původní litografií, nikoli pozdějším pamětním listem. Pochází z původního omezeného nákladu 150 exemplářů, je ručně číslován 142/150, dole uprostřed tužkou označen názvem „1000 Pounds“ a vpravo dole vlastnoručně signován Oldřichem Kulhánkem s datací 93. V samotné tiskové ploše je rovněž patrné označení pražské litografické dílny Thomas Svoboda’s Lithographic Shop, Prague.

Litografie na papíře má přibližný rozměr tiskové plochy 27 × 54 cm a je profesionálně adjustována ve světlé paspartě pod sklem. Celkový rozměr s jednoduchým tmavým rámem činí 53 × 73 cm. Velkorysá pasparta dává horizontálně komponovanému dílu dostatek prostoru a současně ještě více podtrhuje jeho podobnost s monumentálně zvětšenou bankovkou.

1000 Pounds není jen výbornou ukázkou grafického mistrovství Oldřicha Kulhánka. Je to dílo s příběhem, ironií a mimořádně silným námětem, který ani po více než třiceti letech neztratil nic ze své aktuálnosti. Peníze leží uprostřed a lidské ruce se po nich stále natahují.

Dílo je připraveno k prodeji v Galerii TOGA. Pro sběratele Oldřicha Kulhánka jde o mimořádně atraktivní list spojující jeho volnou grafickou tvorbu s oblastí, která autora proslavila i daleko za hranicemi výtvarného umění – s jeho mistrovstvím bankovkové grafiky. Litografii si můžete osobně prohlédnout v galerii na Kladně a pokud Vás zaujme stejně jako nás, může od nás zamířit rovnou do Vaší sbírky.

Oldřich Kulhánek – Za všechny peníze

Litografie Za všechny peníze z roku 1993 patří k ikonickým grafickým listům Oldřicha Kulhánka, jednoho z nejvýznamnějších českých grafiků druhé poloviny 20. století a autora výtvarné podoby moderních českých bankovek. Tento mimořádný list představuje fascinující setkání motivů, které Kulhánek vytvořil právě pro české bankovky – na jednom obraze se zde symbolicky potkávají tváře, znaky i výtvarné prvky známé z bankovek 100, 200, 500 a 1000 korun.

Kompozice působí jako vizuální „pantheon“ české kultury a historie. Vedle sebe se objevují portréty historických osobností, ženské figury i alegorické motivy, které si mnozí okamžitě spojí s ikonickou podobou českých bankovek. Kulhánek zde tyto motivy propojuje do jediné, mimořádně promyšlené kompozice, kde jednotlivé tváře a symboly vytvářejí obraz hodnot – nejen finančních, ale především kulturních a historických.

Ve spodní části grafiky se objevuje silný symbolický motiv ruky s rydlem, která právě kreslí ženskou postavu. Tento detail lze chápat jako autorovu osobní stopu – připomínku práce rytce, jehož rukama prošla podoba českých bankovek. Kulhánek zde spojuje roli umělce a tvůrce hodnot, které bankovky reprezentují, a vytváří tak mimořádně silnou vizuální metaforu.

Technika litografie dokonale zachovává Kulhánkovu mimořádně precizní kresbu. Při bližším pohledu se obraz rozpadá na stovky jemných linií, ornamentů a mikromotivů připomínajících strukturu bankovkového tisku. Právě tato kreslířská virtuozita činí Kulhánkovy grafiky okamžitě rozpoznatelné a dodává jim výjimečnou vizuální hloubku.

Nabízený list je číslovaný 99/150 a signovaný autorem. Samotná grafika ve výřezu měří 57,5 × 41,5 cm, zatímco celkový rozměr rámu činí 79 × 59 cm. Dílo je adjustováno v elegantním kovovém zlaceném rámu, který grafice dodává důstojnou galerijní prezentaci. Rám nese drobné oděrky odpovídající stáří, samotná litografie je však v perfektním stavu.

Oldřich Kulhánek (1940–2013) patří mezi nejvýznamnější české grafiky moderní doby. Proslavil se nejen svou volnou tvorbou, ale především návrhy českých bankovek, které patří k výtvarně nejpropracovanějším bankovkám světa. Grafiky propojující bankovkové motivy dnes patří mezi nejvyhledávanější sběratelské práce tohoto autora.

Litografie Za všechny peníze je v tomto kontextu mimořádná – na jednom listu se zde symbolicky setkávají motivy, které Kulhánek vytvořil pro české bankovky. Právě proto patří tato grafika k nejatraktivnějším a sběratelsky nejvyhledávanějším Kulhánkovým pracím.

Pokud Vás tento výjimečný list zaujal, doporučujeme dlouho neváhat. Podobné Kulhánkovy grafiky s bankovkovou tematikou se na trhu objevují jen velmi zřídka a právě tento motiv patří mezi ty, které si sběratelé často rezervují velmi rychle – je proto dost možné, že se u nás dlouho neohřeje.

Oldřich Kulhánek – Omaggio al pittori Rudolfini

V roce 1989 vytvořil Oldřich Kulhánek mimořádně působivý barevný lept Omaggio al pittori Rudolfini, jehož název lze přeložit jako „Pocta rudolfínským malířům“. Jde o dílo, které je zároveň výtvarnou poctou mistrům rudolfínského manýrismu a dialogem s estetickým světem přelomu 16. a 17. století. Kulhánek zde s brilantní technickou virtuozitou oživuje atmosféru dvorského umění Rudolfa II., avšak činí tak skrze svůj nezaměnitelný současný jazyk – smyslný, pevný v kresbě a neobyčejně detailní.

V kompozici se setkáváme se skupinou postav, jejichž těla jsou provázána do téměř barokně dramatického celku. Kulhánek mistrně pracuje s anatomií, světlem i psychologickou hrou výrazů. Barevný lept umožňuje hluboké vrstvení tónů – teplé okry, měkké červeně i jemné zelené akcenty dodávají scéně měkkou, živou hmotnost. Postavy jsou jako znovuzrozené ze světa manýristických malířů: krásné, trochu tajemné, s nádechem erotiky, ale stále neseny noblesou starých mistrů.

Významným aspektem je i velkorysý formát, který z tohoto listu činí skutečně monumentální grafiku — samotný list měří 87 x 56 cm a s kvalitní adjustací dosahuje celkových rozměrů 112 x 78,5 cm. V reálu působí doslova majestátně a na zdi se stává dominantním prvkem interiéru.

Dílo nese ručně psaný titul Omaggio al pittori Rudolfini a pochází z limitované edice 70 tisků, z nichž tento exemplář je označen číslem II/21/70. Kulhánek se k rudolfínské tematice vracel opakovaně, vždy s respektem ke starým mistrům – toto dílo patří do širšího okruhu jeho prací, v nichž interpretuje evropské dějiny umění prostřednictvím vlastní mistrovské kresby a špičkové grafické techniky.

Oldřich Kulhánek, jeden z nejvýraznějších českých grafiků 20. století, je znám svou fascinací lidským tělem, výrazem a výrazovou metamorfózou. Jeho díla jsou oceňována pro preciznost, originalitu a technickou brilanci – a tento lept je ukázkovým příkladem jeho vrcholné práce.

Rádi vás uvítáme v Galerii TOGA, kde si toto monumentální dílo můžete prohlédnout naživo – jeho velikost, barevnost a technická jemnost jsou v reálu ještě působivější a těšíme se, že vám je představíme osobně.

Oldřich Kulhánek – Parabola No.2

Parabola No.2 od Oldřicha Kulhánka je fascinující litografie z roku 2000, která výrazně demonstruje jeho mistrovský přístup k lidské figuře a umění litografie. Dílo o rozměrech 102 x 73 cm zachycuje mužskou postavu ve strhující, dramatické póze, zdůrazňující napětí a dynamiku těla, které je charakteristické pro Kulhánkovu tvorbu. Tento konkrétní tisk je číslován 36/150, což z něj činí vzácný sběratelský exemplář.

Kulhánek, známý svou schopností zachytit detaily lidské anatomie s absolutní přesností, zde opět demonstruje svou zručnost i hluboké porozumění lidské figuře. Na litografii vidíme postavu vyjádřenou pomocí jemných, ale přitom výrazných tahů, které odhalují svalovou strukturu a dodávají dílu třetí rozměr. Dramatická kompozice a napětí v těle postavy evokují jakousi vnitřní sílu a odhodlání, ale také zranitelnost a existenciální otázky, které autor do svých děl často vkládá.

Kulhánek se v tomto díle odklání od tradičních portrétů či figurativních vyobrazení a přistupuje k figuře jako k symbolu lidské existence a psychického stavu. Kontrast mezi světlem a stínem a jemné odstíny šedé dodávají postavě hloubku a realistický vzhled, přestože jeho pojetí zůstává silně stylizované. Parabola No.2 tak není jen zobrazením lidského těla, ale odrazem filozofických otázek o síle, zranitelnosti a hledání rovnováhy mezi nimi.

Tato litografie, rámovaná v elegantním rámu, je k prodeji a představuje ideální volbu pro sběratele, kteří hledají díla s hlubokým myšlenkovým podtextem a obdivují precizní grafické zpracování. Kulhánkovo umění je uznávané pro svou technickou dokonalost a schopnost evokovat silné emoce. Parabola No.2 je dokonalou ukázkou těchto kvalit a nabízí jedinečný pohled na autorovo chápání lidského těla jako nositele emocí, myšlenek a duchovní síly.