Born Adolf

Adolf Born – Pocta Jerome Klapka Jeromovi

Adolf Born (1930–2016) patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba se pohybovala na pomezí volné grafiky, malby, ilustrace i animovaného filmu. Proslavil se nejen ilustracemi světové literatury, ale především svým jedinečným výtvarným světem, ve kterém se s noblesou prolíná humor, ironie, fantazie i jemná nostalgie. Charakteristické postavy gentlemanů, dam, koček a podivuhodných zvířat vytvářejí poetické příběhy, které diváka baví i po mnoha letech.

Grafický list Pocta Jerome Klapkovi Jeromovi vznikl v roce 1988 pro prestižní edici Lyra Pragensis jako hold anglickému spisovateli Jerome Klapkovi Jeromeovi, autorovi slavného románu Tři muži ve člunu. Born se k britské literatuře a humoru vracel opakovaně a právě zde vytvořil jednu ze svých typických fantaskních kompozic, ve které propojuje svět literatury s vlastní imaginací. Elegantní drožka s nápisem připomínajícím jméno slavného autora, bizarní zvířata, kočky, ptáci i distingovaní gentlemani vytvářejí scénu plnou drobných detailů, symbolů a skrytých narážek. Každý pohled na grafiku odhaluje nový příběh a potvrzuje mimořádnou autorovu schopnost spojit precizní kresbu s inteligentním humorem.

Bornovy lepty patří k vrcholům jeho grafické tvorby. Vynikají mimořádně jemnou kresbou, technickou dokonalostí i množstvím detailů, které nelze ocenit při letmém pohledu. Právě proto jsou jeho autorské tisky dlouhodobě vyhledávané sběrateli české moderní grafiky a představují významnou součást autorova odkazu.

Nabízené dílo je autorským tiskem leptu na papíře z roku 1988. Grafika je signována tužkou vpravo dole a vlevo označena jako autorský tisk. Zachovala se v původní dobové adjustaci s kvalitní textilní paspartou a jednoduchým dřevěným rámem, které velmi dobře odpovídají estetice konce osmdesátých let. Rozměr ve výřezu činí 37 × 27 cm, celkový rozměr rámu je 63 × 50 cm. Dílo je ve velmi pěkném sběratelském stavu.

Grafiky Adolfa Borna patří mezi stálice českého trhu s uměním a díky své nadčasovosti oslovují jak zkušené sběratele, tak milovníky literatury, humoru a fantazijního výtvarného světa. Pocta Jerome Klapkovi Jeromovi představuje reprezentativní ukázku Bornovy tvorby z pozdních osmdesátých let a potěší každého, kdo dokáže ocenit rafinovanou kresbu, kultivovaný humor i množství skrytých detailů.

Srdečně Vás zveme do Galerie TOGA, kde si můžete dílo prohlédnout osobně.

Adolf Born – Setkání se zdánlivě milými domorodci

Adolf Born dokázal jako málokterý český výtvarník propojit historii, literaturu a fantazii do světa, který je na první pohled rozpoznatelný. Jeho litografie nejsou pouhou ilustrací příběhu – každá z nich vybízí diváka, aby se na chvíli stal objevitelem a vydal se na cestu plnou nadsázky, jemného humoru a nečekaných detailů. Právě díky této schopnosti si Born získal oblibu několika generací milovníků umění i sběratelů.

Litografie Setkání se zdánlivě milými domorodci z roku 2002 patří mezi autorovy půvabné práce inspirované velkými zámořskými objevy. Born s typickou lehkostí převyprávěl historické setkání kapitána Jamese Cooka s obyvateli Sandwichových ostrovů, dnešního Havaje. Místo věrného historického záznamu však vznikla poetická hra s fantazií. Domorodci mají podobu bizarních zvířecích bytostí, mořem připlouvá plachetnice a celý výjev připomíná stránky starého cestopisu, do nichž autor s úsměvem připsal vlastní kapitolu.

Právě schopnost proměnit skutečné historické události ve svět plný laskavé ironie je pro Adolfa Borna typická. Každá postava má svůj osobitý výraz, vlastní charakter i nenápadný humor, který divák objevuje až při delším pozorování. Litografie tak nepůsobí pouze jako výtvarné dílo, ale jako krátký příběh, k němuž se lze znovu a znovu vracet a pokaždé objevit nový detail.

Nabízený list pochází z limitované edice 74/100 a je vlastnoručně podepsán autorem tužkou. Grafika je navíc zasazena do původní knihařské adjustace ve výrazném cihlovém odstínu s bílou paspartou. Právě tento způsob rámování byl na přelomu tisíciletí velmi oblíbený a dnes se s ním setkáváme stále méně. Celek působí autenticky, zachovává atmosféru doby svého vzniku a s litografií vytváří mimořádně harmonickou kompozici. Rozměr rámu činí 56 × 45 cm, samotný výřez pak 44 × 32 cm. Adjustace je ve výborném stavu a je připravena k okamžitému zavěšení.

Tuto litografii jsme měli možnost v Galerii TOGA nabídnout již několikrát a pokaždé si velmi rychle našla svého nového majitele. Není divu – spojuje v sobě vše, co činí Bornovu tvorbu tak výjimečnou: vytříbenou kresbu, vytříbený humor, fantazii i vypravěčský talent, díky němuž jeho díla nestárnou a dokážou potěšit při každém dalším pohledu.

Budeme rádi, když si Setkání se zdánlivě milými domorodci přijdete prohlédnout osobně do Galerie TOGA. Teprve při pohledu zblízka vynikne jemnost litografické kresby, bohatství drobných detailů i krásná původní knihařská adjustace, která z tohoto listu dělá mimořádně působivý sběratelský celek.

Adolf Born – Melancholický den u norského fjordu

Velkoformátová litografie Melancholický den u norského fjordu od Adolf Born je nádhernou ukázkou autorovy nezaměnitelné imaginace, osobité poetiky a inteligentního humoru. Adolf Born patří k nejvýraznějším osobnostem českého výtvarného umění 20. století a jeho tvorba je ceněna pro schopnost vytvářet světy, v nichž se fantazie, absurdita a jemná ironie propojují v dokonale harmonický celek.

Na první pohled působí dílo klidně, téměř melancholicky. Norský fjord, chladná vodní hladina, vzdálené hory a osamělá postava vytvářejí atmosféru severského ticha a rozjímání. Jak je však u Adolfa Borna typické, tento zdánlivý klid je jen vstupní branou do světa plného překvapivých detailů a rafinovaného humoru.

Čím déle se divák na litografii dívá, tím více drobných vtípků a absurdních momentů objevuje. Vousatý lyžař stojící na břehu s naprostou vážností působí sám o sobě lehce surrealisticky, ale Born jde mnohem dál. Ovce odpočívající na rameni, mrož s parožím vyrůstajícím z hlavy, na němž stojí los, nebo drobné detaily v krajině — to vše autor komponuje s typickou lehkostí a naprostou samozřejmostí. A právě v tom spočívá jeho genialita.

Jedním z nejkrásnějších detailů celého listu jsou bezpochyby samotné lyže. Na první pohled nenápadný motiv se při bližším pohledu promění v další bornovský vtip — elegantní, absurdní a dokonale nenucený. Adolf Born nikdy nepotřeboval prvoplánovou komiku. Jeho humor je inteligentní, jemný a často přichází až s druhým nebo třetím pohledem.

Barevnost litografie je subtilní a dokonale podporuje náladu díla. Tlumené modré, šedozelené a zemité tóny podtrhují severskou atmosféru, zatímco jemná kresba a precizní litografická práce dávají vyniknout každému detailu. Přes množství motivů působí kompozice vyváženě, čistě a mimořádně kultivovaně.

Dílo je provedeno technikou litografie na papíře, vzniklo v roce 2004 a jedná se o velký sběratelsky atraktivní list číslo 55/72. Litografie je ve výborném stavu a je adjustována v elegantním tmavém rámu s paspartou. Celkový rozměr rámu činí 67 × 75 cm, samotný výřez litografie pak 46 × 56 cm, díky čemuž dílo působí na stěně velmi reprezentativně.

Melancholický den u norského fjordu je přesně tím typem díla, které vás nepřestane bavit. Při každém dalším pohledu v něm objevíte nový detail, nový vtip nebo novou drobnost, která vám předtím unikla.

Litografie Melancholický den u norského fjordu je nyní připravena pro svého nového majitele v Galerii TOGA. Budeme se těšit na Vaši návštěvu.

Adolf Born – Přistání Toulouse-Lautreca v Moulin Rouge

Přistání Toulouse-Lautreca v Moulin Rouge je velkoformátová barevná litografie z roku 1998, která představuje jednu z mimořádně kultivovaných poct Adolfa Borna světu evropské výtvarné moderny. Už samotný název napovídá, že nejde o obyčejnou bornovskou fantazii, ale o rafinovanou hru s historií umění, kulturou pařížské bohémy a ikonickým světem kabaretů fin de siècle.

Hlavní inspirací díla je slavný francouzský malíř a grafik Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901) — aristokrat, bohém a především geniální kronikář pařížského nočního života. Lautrec se nesmazatelně zapsal do dějin umění svými plakáty a obrazy zachycujícími atmosféru kabaretů, tanečních sálů a nevěstinců přelomu 19. a 20. století. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato především s legendárním Moulin Rouge, nejslavnějším pařížským kabaretem, kde zobrazoval tanečnice, zpěvačky, kurtizány i návštěvníky s neobyčejnou psychologickou přesností a vizuální odvahou.

Proč se k němu Adolf Born opakovaně vracel? Důvod je vlastně velmi přirozený. Born a Toulouse-Lautrec, přestože je dělilo celé století, sdíleli několik zásadních vlastností — oba byli brilantní kreslíři, mistři grafické zkratky, milovníci ironie, nadsázky a jemného humoru. Oba dokázali v lidské figuře zachytit nejen podobu, ale i povahu, slabost, touhu či absurditu. Born v Lautrecovi pravděpodobně nacházel spřízněnou duši — autora, který dokázal propojit noblesu s dekadencí, eleganci s groteskností a krásu s melancholií. Není proto náhodou, že se motiv Toulouse-Lautreca v Bornově tvorbě objevuje opakovaně.

V samotné kompozici Born rozehrává fantastické divadlo, které je pro jeho tvorbu typické. Toulouse-Lautrec zde doslova „přistává“ v Moulin Rouge, ovšem nikoliv realisticky — Born jej zasazuje do svého vlastního surrealistického universa. Postavy kabaretních dam, elegantních mužů v cylindrech i fantastické zvířecí bytosti vytvářejí snový prostor, kde se Paříž Belle Époque mísí s bornovskou imaginací. Dominantní zvířecí figura připomínající hybrid mezi nosorožcem, mechanickým tvorem a kabaretní rekvizitou působí současně majestátně i absurdně — přesně v duchu Bornovy poetiky.

Každý detail zde má svůj význam a současně si zachovává jistou tajemnost. Divák se pohybuje mezi realitou, snem a kulturní vzpomínkou. Právě tato mnohovrstevnatost dělá z Bornových děl něco víc než pouhou ilustraci — jsou to světy, do kterých člověk vstupuje a postupně v nich objevuje nové souvislosti.

Samostatný odstavec si zaslouží barevnost litografie, která je zde mimořádně sofistikovaná.

Na rozdíl od výrazně kontrastních bornovských kompozic pracuje autor v tomto díle s nečekaně subtilní a noblesní paletou. Převládají tlumené odstíny šedohnědé, taupe, pískové, olivové a jemně kouřové modři, které okamžitě evokují atmosféru staré Paříže — lehce zakouřených salonů, kabaretů a nočních podniků osvětlených měkkým světlem lamp. Barevnost působí téměř sametově, velmi elegantně a dospěle.

Do této klidné tonalitní základny Born citlivě vkládá teplejší akcenty v okrových, měděných a vínových tónech, které oživují figury a dodávají kompozici rytmus. Jemná zrnitost litografického tisku navíc vytváří fascinující povrchovou strukturu, díky níž dílo při osobním pohledu doslova dýchá. Nejde o křiklavou barevnost, ale o kultivovanou, vrstevnatou práci s tónem — čím déle obraz pozorujete, tím více barevných nuancí odhalujete.

Významnou sběratelskou hodnotu podtrhuje také nízký náklad 95 kusů, přičemž nabízený exemplář nese číslo 4/95, tedy velmi časný otisk z edice, což bývá mezi sběrateli obzvlášť ceněno.

Litografie je adjustována v elegantním rámu s širokou paspartou, která dílu poskytuje potřebný prostor a podtrhuje jeho velkorysý formát. Rám o velikosti 73 × 55 cm s výřezem 57 × 40 cm dává vyniknout monumentálnosti kompozice a současně zachovává její noblesní, galerijní prezentaci.

Přistání Toulouse-Lautreca v Moulin Rouge je dílo, které osloví nejen milovníky Adolfa Borna, ale i sběratele se vztahem k historii umění, Paříži a kulturním ikonám evropské moderny. Spojuje v sobě inteligentní humor, výtvarnou rafinovanost, silný příběh i mimořádnou estetickou kvalitu. Je to přesně ten typ díla, který v interiéru nepůsobí jen dekorativně, ale neustále zve k dalšímu pozorování a objevování. Dílo je připraveno pro svého nového majitele v Galerii TOGA. Budeme se těšit na Vaši návštěvu.

Adolf Born – Imaginární portrét E. A. Poea

Litografie Imaginární portrét E. A. Poea z roku 1975 patří mezi mimořádně působivé práce Adolfa Borna, v nichž se naplno setkává svět literární fantazie, tajemství a autorovy nezaměnitelné obrazotvornosti. Inspirací se stal americký spisovatel Edgar Allan Poe, mistr napětí, gotických příběhů a psychologických vizí. Adolf Born však nevytváří klasický portrét slavného autora. Místo toho otevírá divákovi dveře do světa, který jako by vznikl přímo na stránkách Poeových povídek.

V litografii Imaginární portrét E. A. Poea se ocitáme v podivuhodném interiéru plném skrytých pozorovatelů. Ze stěn vystupují fantastické bytosti, v temných zákoutích se objevují oči sledující každý pohyb a nad scénou se vznáší neklidná atmosféra tajemství. Ústřední dvojice působí jako postavy ze snu nebo divadelního představení. Vedle elegantní ženy v zelených šatech stojí záhadná figura s maskou připomínající havrana či morového lékaře – symbol, který neomylně odkazuje právě k Edgaru Allanu Poeovi a jeho nejslavnějším literárním motivům.

Přestože je dílo prostoupeno tajemstvím a lehkým napětím, nechybí mu typická bornovská hravost. Adolf Born nikdy nesklouzává k hororu nebo temnotě v doslovném slova smyslu. Naopak. S obdivuhodnou lehkostí kombinuje znepokojivé motivy s elegancí, humorem a výtvarnou noblesou. Právě díky tomu působí Imaginární portrét E. A. Poea zároveň tajuplně i překvapivě svěže. Divák se může nechat unášet příběhem a přitom stále objevovat nové detaily ukryté v kresbě.

Adolf Born patří mezi nejvýznamnější české grafiky, ilustrátory a malíře druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba je charakteristická osobitým propojením historie, literatury, fantazie a jemné ironie. Grafické listy Adolfa Borna jsou dlouhodobě vyhledávány sběrateli nejen pro svůj nezaměnitelný styl, ale také pro mimořádnou technickou kvalitu a schopnost vyprávět příběhy, které se nikdy zcela nevyčerpají.

Nabízený exemplář pochází z limitované edice a je značen číslem 188/200. Samotný grafický list je prezentován ve výřezu o rozměru 50 × 35 cm, celkový rozměr rámu činí 66 × 49 cm. Litografie je adjustována do elegantního stříbřitě šedého rámu doplněného širokou světlou paspartou s jemnou textilní strukturou. Toto řešení dává vyniknout bohaté kresbě i tlumené barevnosti díla a současně podtrhuje jeho lehce tajemnou atmosféru. Celek působí velmi kultivovaně a představuje reprezentativní galerijní adjustaci.

Litografie Imaginární portrét E. A. Poea je nádhernou ukázkou období, kdy Adolf Born vytvářel jedny ze svých nejvýraznějších a sběratelsky nejžádanějších grafických listů. Grafický list Adolfa Borna Imaginární portrét E. A. Poea je nyní v Galerii TOGA připraven k prodeji.

Budeme rádi, když si tenhle fascinující bornovský svět přijdete prohlédnout osobně.