Adolf Born – Karneval v Benátkách

Barevná litografie Karneval v Benátkách z roku 1991 patří k námětům, které Adolfu Bornovi mimořádně seděly. Benátky se svou historií, architekturou, gondolami, maskami a staletou tradicí karnevalu jako by byly městem stvořeným přímo pro jeho fantazii. Born zde nemusel skutečnost příliš měnit – svět, v němž lidé skrývají svou tvář za maskou, oblékají historické kostýmy a pohybují se mezi kulisami starého města, měl k jeho vlastnímu obrazovému světu od počátku velmi blízko.

Kompozice je vystavěna jako malé divadelní představení. Uprostřed stojí dvojice karnevalových postav v historizujících kostýmech, jejichž výrazné masky s dlouhými nosy připomínají tradici benátského karnevalu a italské commedie dell’arte. Ženská postava nalevo drží rozevřený vějíř a celou scénu sledují další podivuhodní účastníci karnevalu. Born jednotlivé figury nepopisuje realisticky. Protahuje jejich tváře, zdůrazňuje nosy, klobouky, límce a gesta a vytváří z nich obyvatele vlastního fantaskního světa.

Benátky přitom poznáváme i bez jediného nápisu. Ve spodní části kompozice se objevuje gondola, zatímco nad karnevalovým jevištěm vystupuje oblouk benátského mostu a fragmenty městské architektury. Born tak na poměrně malém formátu skládá několik charakteristických znaků města do jediné scény.

Velmi pěkným detailem je gondoliér částečně ukrytý v levém dolním rohu a drobná ryba pod hlavní scénou. Podobné maličkosti jsou pro Borna typické. Člověk nejprve vnímá hlavní postavy a až postupně objevuje další drobné výjevy, které do kompozice vnášejí humor a nutí se k obrazu znovu vracet.

Zajímavá je hranice mezi divadlem a skutečností. Dvě pruhované tyče nesou baldachýn a vytvářejí cosi jako jeviště, na němž se odehrává hlavní karnevalová scéna. Zároveň jsme ale stále v Benátkách, na gondole a pod mostem. Není úplně jasné, kde končí představení a začíná skutečný svět. A právě taková nejednoznačnost je Bornovi vlastní.

Karneval byl pro jeho výtvarný jazyk ideálním tématem. Umožňoval mu spojovat historické kostýmy, masky, groteskní lidské typy, krásné ženy, fantaskní postavy i lehkou absurditu, aniž by cokoli z toho působilo nepatřičně. V karnevalu může být každý někým jiným a skutečnost se na chvíli mění v divadlo. To je princip, který se v Bornově volné grafice objevuje opakovaně.

Barevnost je oproti samotnému námětu překvapivě uměřená. Tlumené tóny modré, hnědé, šedé a okrové podporují starosvětskou atmosféru a připomínají patinu starých Benátek. Born nepotřebuje výrazné barevné kontrasty; mnohem důležitější je pro něj kresba, struktura jednotlivých ploch a množství jemných detailů.

Adolf Born patřil k nejvýznamnějším českým grafikům a ilustrátorům druhé poloviny 20. století a vytvořil si naprosto osobitý výtvarný svět. Historie v něm nikdy není přesnou rekonstrukcí minulosti. Je zásobárnou postav, kostýmů, architektury a příběhů, které může autor podle vlastní fantazie přeskládat. Benátky proto v jeho podání nejsou turistickou vedutou, ale jevištěm plným masek, podivínů a příběhů.

Motiv benátského karnevalu se navíc v Bornově grafické tvorbě objevoval opakovaně a existuje v několika rozdílných kompozicích. I to ukazuje, jak blízké mu toto prostředí bylo. Nešlo o jednorázovou ilustraci Benátek, ale o téma, ke kterému se mohl vracet a pokaždé rozehrát jiný příběh. Na trhu jsou doloženy různé grafické listy nesoucí název Karneval v Benátkách, které se liší formátem, kompozicí i velikostí edice.

Nabízený Karneval v Benátkách pochází z roku 1991 a je proveden technikou barevné litografie na papíře. Samotné dílo má rozměr 35 × 24 cm a vlevo dole je tužkou číslováno 56/100. Vpravo dole se nachází vlastnoruční signatura Adolf Born.

Litografie je profesionálně adjustována v široké tmavě modré paspartě a dřevěném rámu o celkovém rozměru 53 × 39 cm. Barevnost pasparty velmi dobře navazuje na modrošedé tóny grafiky, zatímco teplé dřevo rámu zvýrazňuje hnědé a okrové odstíny samotné kompozice.

Karneval v Benátkách je krásným příkladem Bornovy volné grafiky – hravé, kultivované, plné fantazie a drobných příběhů. Benátské prostředí zde autorovi poskytlo ideální kulisy pro svět, který celý život vytvářel: svět elegantních dam, podivuhodných mužů, masek, kostýmů, cestování a jemného humoru.

Číslovaný exemplář 56/100 z roku 1991, vlastnoručně signovaný Adolfem Bornem, doporučujeme vidět osobně v Galerii TOGA, kde nejlépe vynikne jemnost litografické kresby, tlumená barevnost i množství detailů ukrytých v celé karnevalové scéně.