Kolektiv Autorů

Sešit Poutník č. 7: Conan – Ďábel v železo vtělený / Riimové

Sedmé číslo sešitové řady Poutník představuje mimořádně silný sběratelský kus, který stojí na samotném vrcholu celé této kultovní edice. Vydání z roku 1992 zachycuje okamžik, kdy se český čtenář naplno vrací k autentické světové fantasy a sci-fi – bez filtrů, bez kompromisů, v syrové a původní podobě.

Dominantou tohoto čísla je legendární povídka Roberta E. Howarda – Ďábel v železo vtělený, jeden z nejvýraznějších příběhů s Conanem. Atmosféra starověkých ruin, temných sil a nezkrotné barbarství zde dosahuje mimořádné intenzity. Conan zde není jen bojovníkem, ale symbolem střetu člověka s pradávným, téměř nadpřirozeným zlem. Právě tato povídka patří mezi ty, které definují Conanův mýtus – a její přítomnost v tomto vydání z něj činí vysoce atraktivní sběratelský exemplář.

Neméně výraznou roli hraje i pokračování série Dobrodružství vesmírného ohně od A. E. van Vogta, zde zastoupené částí Riimové. Van Vogt přináší kosmickou imaginaci, napětí a intelektuální rozměr, který stojí v kontrastu k syrové fyzické síle Conanova světa. Právě tento kontrast mezi fantasy a sci-fi je jedním z největších kouzel celé edice Poutník.

Zcela výjimečná je i výtvarná stránka. Theodor Rotrekl zde opět potvrzuje svůj status jedné z klíčových osobností české sci-fi ilustrace. Obálka s motivem chrámu, hada a dramatického výjevu působí téměř filmově – kompozice, barvy i napětí vytvářejí obraz, který funguje jako samostatné výtvarné dílo. Rozkládací dvojstrana navíc posouvá tento konkrétní exemplář ještě o úroveň výš a činí z něj vizuálně mimořádně atraktivní artefakt.

Sešit doplňují texty autorů jako Gustavo Gasparini (Dale 3000) či tematická rubrika Světy fantazie, které rozšiřují čtenářský zážitek a potvrzují šíři redakčního záběru Klubu Julese Vernea. Celek tak nepůsobí jen jako soubor povídek, ale jako promyšlený a živý obraz tehdejší fanouškovské i literární scény.

A právě zde se dostáváme k zásadnímu momentu, který z tohoto čísla činí skutečně výjimečný sběratelský kus.
Sedmé číslo patří k úplnému závěru původní sešitové (A4) podoby Poutníka. Následující vydání už postupně přecházejí do knižního formátu a jiného koncepčního uchopení celé edice. Tento přechod znamená konec jedné éry – éry nadšeneckého, klubového vydávání s charakteristickou grafikou, sazbou i atmosférou.

Právě proto mají tato poslední sešitová čísla dnes mimořádnou hodnotu. Nejde jen o obsah, ale o autentický otisk doby – období, kdy se sci-fi a fantasy u nás šířily díky nadšení, komunitě a osobnostem, jako byl právě Klub Julese Vernea.

Formát A4 a rozsah 34 stran odpovídají typickému „sešitovému“ vydání, které dnes nese silný nostalgický i sběratelský náboj. Překlad Jana Kantůrka dodává textům lehkost a autenticitu, která je pro tuto éru typická a dodnes ceněná.

Poutník č. 7 tak není jen dalším číslem v řadě – je symbolem přelomu. Kombinace Roberta E. Howarda, A. E. van Vogta a ikonické ilustrace Theodora Rotrekla spolu s faktem, že jde o závěr původní formy vydávání, z něj činí výjimečný a dnes stále vyhledávanější sběratelský artefakt.

Sešit Poutník č. 6: Conan – Nemedijské kroniky 2 / IXTL

Šesté číslo sešitové řady Poutník patří k těm, která dokonale vystihují sílu a jedinečnost této legendární edice. Vzniká v roce 1992 – v době, kdy se český čtenář po letech omezení konečně znovu setkává se světovou sci-fi a fantasy literaturou v její plné šíři. A právě toto číslo je ukázkovým příkladem toho, jak silně dokázal Klub Jules Verne propojit kvalitní překlady, výraznou výtvarnou stránku a nadšení pro žánr.

Dominantou sešitu je bezpochyby povídka A. E. van Vogta – IXTL, která přináší syrový, až znepokojivý příběh z prostředí vesmírného ohně. Napětí, pocit ohrožení a cizosti zde dosahují mimořádné intenzity – a právě tento motiv je dokonale přenesen i na titulní obálku. Theodor Rotrekl zde vytváří jednu ze svých nejikoničtějších prací: organická mimozemská bytost, temná barevnost a dramatická kompozice dávají vzniknout obrazu, který se divákovi okamžitě vryje do paměti. Rotreklova ilustrace není pouhým doprovodem textu – je jeho plnohodnotným, silným vizuálním partnerem.

Neméně důležitou součástí čísla je pokračování Nemedijských kronik (2. část) od Roberta E. Howarda, které rozvíjí svět Conana v jeho původní, syrové podobě. Tento text má dnes výraznou sběratelskou hodnotu – zachycuje období, kdy se Conan v českém prostředí znovu etabloval a postupně získával status kultovní postavy. Atmosféra barbarského světa, osudovosti a mýtů zde působí autenticky a bez pozdějších úprav či zjednodušení.

Další povídky autorů jako Ivan Adamovič, Carla Biedermannová či Jan Pavlík doplňují celek o zajímavé žánrové přesahy – od klasické fantasy až po sci-fi experimenty. Právě tato pestrost je jedním z důvodů, proč je Poutník dodnes vnímán jako výjimečný projekt – není to jen překladová edice, ale i živá platforma domácí tvorby a fanouškovského nadšení.

Formát A4 a rozsah 34 stran odpovídají typickému „sešitovému“ vydání, které dnes nese silný nostalgický náboj. Překlad Jana Kantůrka dodává textům lehkost, humor i přesnost, díky nimž zůstávají čtivé i po více než třech dekádách. Každý detail – od sazby až po grafickou úpravu – dnes funguje jako autentické svědectví doby.

Tato čísla Poutníka se postupně stávají vyhledávanými sběratelskými kusy. Kombinace světových autorů, ikonické ilustrace Theodora Rotrekla a omezeného nákladu vytváří z tohoto vydání nejen čtenářský zážitek, ale i hodnotný artefakt české sci-fi historie.

Poutník č. 5 – Zorl / Meč s Fénixem

Poutník č. 5 – Zorl / Meč s Fénixem
Klub Jules Verne, Praha · 1992
Obálka a ilustrace Theodor Rotrekl
Formát A4, rozsah 34 stran

Páté číslo legendární sešitové řady Poutník, vydávané Klubem Jules Verne, patří mezi velmi zajímavé svazky této kultovní fanouškovské edice. Série Poutník na počátku devadesátých let systematicky představovala českému publiku klasické autory světové science fiction a fantasy a pro mnoho čtenářů se stala jedním z prvních oken do světa moderní fantastiky.

Dominantou tohoto čísla je povídka Zorl z cyklu Dobrodružství Vesmírného oháře od A. E. van Vogta, jednoho z nejvýznamnějších představitelů zlaté éry science fiction. V těchto příbězích sledujeme posádku legendární kosmické lodi Vesmírný ohář, která putuje galaxií a setkává se s neznámými formami života, tajemnými civilizacemi i nečekanými hrozbami. Van Vogtova imaginace, plná zvláštních bytostí a dramatických situací, patří dodnes k nejvlivnějším v historii science fiction.

Pro milovníky fantasy je však stejně atraktivní i další text tohoto čísla – slavná povídka Meč s Fénixem od Roberta E. Howarda, autora legendárního barbara Conana Cimmeřana. V tomto příběhu vystupuje Conan již jako král Aquilonie, který musí čelit spiknutí šlechticů i temné magii čaroděje Thotha-Amona. Právě tato povídka patří mezi klíčové texty conanovského cyklu a výrazně formovala pozdější podobu celého hyborského světa.

Sešit doplňuje také povídka Nebezpečná planeta od italského autora G. Gaspariniho a zajímavá popularizační rubrika Světy fantazie – Asimovův vesmír, která čtenáře seznamuje s chronologií slavného univerza Isaaca Asimova.

Vizuální podobu publikace opět výrazně formuje Theodor Rotrekl, jeden z nejvýznamnějších českých ilustrátorů science fiction. Jeho imaginativní kresba a dramatická kompozice patří k ikonám české fantastické ilustrace a dodávají celému sešitu charakteristickou atmosféru dobrodružství.

Sešit vyšel v roce 1992 jako součást populární řady Poutník, která v době svého vzniku sehrála důležitou roli při popularizaci science fiction a fantasy v Československu. Dnes představují jednotlivá čísla této série zajímavý sběratelský materiál a krásnou připomínku éry nadšeného fandomu.

Poutník č. 5 potěší sběratele českého fandomu, milovníky Conanova světa i fanoušky klasické science fiction – a díky ilustracím Theodora Rotrekla má navíc i výraznou výtvarnou hodnotu. Rádi vám jej v Galerii TOGA ukážeme osobně.

Sešit Poutník č. 3 – Věc / Conan – Gwahlurův poklad

Třetí číslo legendární sešitové řady Poutník, vydávané Klubem Jules Verne, patří k velmi zajímavým položkám českého fandomu počátku devadesátých let. V jednom sešitě se zde potkávají dvě mimořádné osobnosti světové fantastiky – John W. Campbell Jr. a Robert E. Howard, autor nesmrtelného barbara Conana.

Hlavní povídkou čísla je slavná Campbellova novela Věc (The Thing), jeden z nejvlivnějších příběhů science fiction 20. století. Temná a tísnivá atmosféra izolace, paranoie a neznámé mimozemské hrozby z ní udělala předlohu pro kultovní filmové adaptace a zároveň jeden z milníků žánru. Druhou část sešitu tvoří dobrodružná fantasy povídka Gwahlurův poklad od Roberta E. Howarda, zasazená do světa Conana Cimmeřana. Howardův příběh nabízí přesně to, co fanoušci jeho díla milují – exotická města, tajemné chrámy, dávné poklady a syrové hrdinství barbarského válečníka.

Velkou hodnotu této publikace dodávají ilustrace Theodora Rotrekla, jednoho z nejvýznamnějších českých ilustrátorů science fiction. Rotreklova kresba, typická dramatickou kompozicí a výraznou imaginací, dokonale vystihuje atmosféru dobrodružství i napětí, které obě povídky nesou. Překlad Jana Kantůrka, legendárního překladatele fantastiky a dlouholetého propagátora Conanova světa, pak dává textům přirozený rytmus a jazykovou živost, která je dodnes mezi čtenáři ceněna.

Sešit vyšel v roce 1991 jako součást fanouškovské edice Poutník. Dnes představuje zajímavý dokument doby – období, kdy se po pádu železné opony začala českému čtenáři znovu ve velkém otevírat svět světové science fiction a fantasy.

Pro sběratele českého fandomu, milovníky Conana i obdivovatele ilustrací Theodora Rotrekla jde o krásnou připomínku éry, kdy se fantastika šířila především nadšením fanoušků a malými sešitovými edicemi.

Pokud máte rádi klasickou science fiction a dobrodružnou fantasy, Poutník č. 3 je malý, ale velmi působivý kousek historie české fantastiky. Rádi Vám jej v Galerii TOGA ukážeme osobně.