Sešit Poutník č. 7: Conan – Ďábel v železo vtělený / Riimové

Sedmé číslo sešitové řady Poutník představuje mimořádně silný sběratelský kus, který stojí na samotném vrcholu celé této kultovní edice. Vydání z roku 1992 zachycuje okamžik, kdy se český čtenář naplno vrací k autentické světové fantasy a sci-fi – bez filtrů, bez kompromisů, v syrové a původní podobě.

Dominantou tohoto čísla je legendární povídka Roberta E. Howarda – Ďábel v železo vtělený, jeden z nejvýraznějších příběhů s Conanem. Atmosféra starověkých ruin, temných sil a nezkrotné barbarství zde dosahuje mimořádné intenzity. Conan zde není jen bojovníkem, ale symbolem střetu člověka s pradávným, téměř nadpřirozeným zlem. Právě tato povídka patří mezi ty, které definují Conanův mýtus – a její přítomnost v tomto vydání z něj činí vysoce atraktivní sběratelský exemplář.

Neméně výraznou roli hraje i pokračování série Dobrodružství vesmírného ohně od A. E. van Vogta, zde zastoupené částí Riimové. Van Vogt přináší kosmickou imaginaci, napětí a intelektuální rozměr, který stojí v kontrastu k syrové fyzické síle Conanova světa. Právě tento kontrast mezi fantasy a sci-fi je jedním z největších kouzel celé edice Poutník.

Zcela výjimečná je i výtvarná stránka. Theodor Rotrekl zde opět potvrzuje svůj status jedné z klíčových osobností české sci-fi ilustrace. Obálka s motivem chrámu, hada a dramatického výjevu působí téměř filmově – kompozice, barvy i napětí vytvářejí obraz, který funguje jako samostatné výtvarné dílo. Rozkládací dvojstrana navíc posouvá tento konkrétní exemplář ještě o úroveň výš a činí z něj vizuálně mimořádně atraktivní artefakt.

Sešit doplňují texty autorů jako Gustavo Gasparini (Dale 3000) či tematická rubrika Světy fantazie, které rozšiřují čtenářský zážitek a potvrzují šíři redakčního záběru Klubu Julese Vernea. Celek tak nepůsobí jen jako soubor povídek, ale jako promyšlený a živý obraz tehdejší fanouškovské i literární scény.

A právě zde se dostáváme k zásadnímu momentu, který z tohoto čísla činí skutečně výjimečný sběratelský kus.
Sedmé číslo patří k úplnému závěru původní sešitové (A4) podoby Poutníka. Následující vydání už postupně přecházejí do knižního formátu a jiného koncepčního uchopení celé edice. Tento přechod znamená konec jedné éry – éry nadšeneckého, klubového vydávání s charakteristickou grafikou, sazbou i atmosférou.

Právě proto mají tato poslední sešitová čísla dnes mimořádnou hodnotu. Nejde jen o obsah, ale o autentický otisk doby – období, kdy se sci-fi a fantasy u nás šířily díky nadšení, komunitě a osobnostem, jako byl právě Klub Julese Vernea.

Formát A4 a rozsah 34 stran odpovídají typickému „sešitovému“ vydání, které dnes nese silný nostalgický i sběratelský náboj. Překlad Jana Kantůrka dodává textům lehkost a autenticitu, která je pro tuto éru typická a dodnes ceněná.

Poutník č. 7 tak není jen dalším číslem v řadě – je symbolem přelomu. Kombinace Roberta E. Howarda, A. E. van Vogta a ikonické ilustrace Theodora Rotrekla spolu s faktem, že jde o závěr původní formy vydávání, z něj činí výjimečný a dnes stále vyhledávanější sběratelský artefakt.