Rubriky: Obecné

Před 9 lety sběratel umění brouzdal garážovým výprodejem v americké Minnesotě, když ho zaujal pozoruhodný obraz. Portrét rybáře s plnovousem, kouřícího dýmku koupil za 50 dolarů, dnes má podle odhadu hodnotu 15 milionů dolarů.

Společnost LMI Group International zabývající se uměleckými díly, obraz zkoumala několik let, mezi lety 2019 až 2023. Výsledek by asi všem vyrazil dech. Obraz namaloval Vincent van Gogh během svého pobytu v psychiatrické léčebně na jihu Francie v roce 1889, kde nizozemský malíř setrvával kvůli problémům se svým duševním zdraví. Podle odborníků trpěl kombinací bipolární a hraniční poruchy osobnosti.

Olejomalba byla zkoumána na základě analýzy vazby plátna, malířských pigmentů a dalších náležitostí. Na plátně o rozměrech 45,7 x 41,9 cm se našel dokonce zapuštěný lidský vlas, jenž byl poslán k další analýze. Bohužel byl natolik znehodnocen, že z něj nešlo získat potřebné DNA, které by se dalo porovnat s Van Goghovými příbuznými.

„Spojením vědy a technologie s tradičními nástroji znalectví, historického kontextu, formální analýzy a výzkumu provenience se snažíme rozšířit i přizpůsobit zdroje dostupné pro ověřování pravosti umění na základě jedinečných vlastností děl, která jsou v naší péči,“ řekl generální ředitel LMI Lawrence M. Shindell.

Server New York Post uvedl, že pravost dílu nakonec musí přisoudit především Van Goghovo muzeum v Amsterdamu.

Pěkný den přeje

Galerie TOGA

Zdroj: ČTK

Seberealizaci Jakuba Schikanedera předurčovala jeho introvertní povaha, pro svou tvorbu volil nezvyklé náměty, hlásící se k tradičnímu romantismu.

Jakub Schikaneder (27. 2. 1855 Praha – 15. 11. 1924 tamtéž) byl český malíř, jehož díla z období 19. století patří k nejpůsobivějším. Pocházel z rodiny celního úředníka, která mu umožnila studovat. V roce 1870 nastoupil ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění, kde se mu spolužáky stal Mikoláš Aleš, František Ženíšek a Emanuel Krescenc Liška. Studoval u umělců a výtvarných pedagogů Josefa Matyáše Trenkwalda, Antonína Lhoty a Jana Sweertse. Nutno dodat, že patřil k nejnadanějším z akademiků, jak ho nazval časopis Květy po dokončení studií v roce 1878.

Svůj talent získal Jakub Schikaneder po předcích: divadelního dramatika, herce, pěvce a režiséra Emanuela Schikanedera (prastrýc), libretisty Mozartovy Kouzelné flétny; dále Urbana Schikanedera (pradědeček), jež byl zpěvákem; a Carla Josepha Schikanedera, zpěváka a herce brněnského a pražského německého divadla.

Po vojenské službě Jakub odjíždí studovat na mnichovskou akademii u prof. Gabriela Maxe a v roce 1880 se účastní spolu E. K. Liškou soutěže na výzdobu Národního divadla. Jednalo se o návrhy výzdoby královské lože s námětem Doba Přemyslovců, Doba Karla IV. a Doba Rudolfa II. Kompozici navrhl Schikaneder a barevné řešení Liška. Návrhy byly dokonce realizovány. Po ničivém požáru Národního divadla byly nahrazeny prací Václava Brožíka, a to i přesto, že požárem nebyla tato výzdoba nikterak poškozena.

Vrcholem malířské tvorby Schikanedera se zdála být velkoformátová Vražda v domě z roku 1890. Na obraze o úctyhodných 203 x 321 cm byla zachycena násilná smrt mladé dívky, jejíž tělo objevili sousedé na dvorku starého domu. Autor realisticky zachytil melancholický osud dívky tehdejší doby. Avšak dílo ztrhala odborná kritika a označila jej za „detektivku“.

V současnosti však stoupá hodnota Schikanederových obrazů do závratných výšin. Obraz nesoucí název Mlékařka, byl vydražen v roce 2019 za víc než 19 milionů korun. A v roce 2003 obohatila Národní galerie svou kolekci děl Jakuba Schikanedera o obraz Večer, který byl zakoupen za 1,5 milionu korun.

Galerie TOGA

Foto: Commons Wikimedia

Je jím jak jinak než akademický malíř a grafik Oldřich Kulhánek. Je autorem všech bankovek České republiky (vyjma pamětních).

Oldřich Kulhánek nebyl v oblasti tvorby návrhů bankovek žádným nováčkem. 1. cenu v soutěži na 10 Kčs již v roce 1971 získal za návrh s tématem Mistra Pavla z Levoče. Ti, kteří rozhodovali o realizaci, neuznali Kulhánkův návrh vhodným k úspěchu. Motiv byl prý „příliš náboženský“. Celá sedmdesátá léta měl zákaz výstav, zákaz spolupráce s nakladatelstvími a zákaz publicity. Byl pronásledován režimem a tak si můžeme lehce domyslet, že v tomto případě nešlo o nesplnění požadovaných kritérií na bankovky.

Nyní však podle řady našich předních výtvarníků a odborníků na polygrafii současná kritéria splňují návrhy významného grafika Oldřicha Kulhánka. Bankovky podle jeho návrhů patří k tomu nejlepšímu, co se v Čechách v této oblasti vytvořilo.

Bankovka v hodnotě tisíc korun byla dokonce v roce 2008 vybrána za světovou bankovku roku.

Po rozdělení Československa existovaly po 1. lednu 1993 dva suverénní státy se dvěma nezávislými centrálními bankami a jednou společnou měnou, kterou byla nadále koruna československá. Teprve zákonem z 2. února 1993 o oddělení měny, spolu s nařízením vlády k provedení zákona o oddělení měny a vyhláškou ČNB z téhož dne, byla měnová unie ukončena ke dni 8. února 1993 – zanikla tak koruna československá. Dala vzniknout samostatné české koruně.

První realizovanou českou bankovkou byla dvousetkoruna v roce 1993. Motiv spojených rukou patřil k umělcovu oblíbeným. Symbolizuje vzdělání a výchovu. (Litografii s tímto motivem měla naše galerie ve své nabídce).

Dokážete přiřadit známé tváře k nominální hodnotě bankovky a kterou považujete Vy osobně za nejhezčí? Stávající české bankovky a kdo je na nich: 100 Kč – Karel IV., 200 Kč – Jan Amos Komenský, 500 Kč – Božena Němcová, 1000 Kč – František Palacký, 2000 Kč – Ema Destinnová, 5000 Kč – Tomáš Garrigue Masaryk.

Při bližším pohledu si povšimněte, že do bankovky hodnoty 5 000 Kč autor zakomponoval řadu staveb: Prašnou bránu, Loretu nebo Staroměstskou radnici s orlojem.

Díky Oldřichu Kulhánkovi si každý nosíme v peněžence obdivuhodné umělecké dílo.

Pěkný den přeje

Galerie TOGA

Foto: ČNB

Rádi bychom věnovali zvláštní pozornost uměleckému životu Oldřicha Kulhánka, který by tento rok oslavil 85. narozeniny.

Oldřich Kulhánek studoval speciální ateliér grafiky a knižní ilustrace u prof. Karla Svolinského na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Po absolvování studií v roce 1964 se věnoval převážně tvorbě leptů, od 80. let se zaměřil zejména na litografii a volnou kresbu. Při své tvorbě se inspiroval lidským tělem.

Mimo autorství podoby českých bankovek, vytvořil i mnoho českých poštovních známek – jednou z nich byla známka s prezidentem České republiky Václavem Klausem. Svou profesionální dráhu však započal ilustracemi knihy veršů “Sen“ autora Vladimíra Holana. Právoplatně patří k našim předním grafikům a ilustrátorům, jehož díla jsou zastoupena také v naší galerijní sbírce.

Za desítky let své umělecké činnosti měl mnoho samostatných výstav, převážně však v zahraničí: v Německu, Holandsku, Belgii, Francii, Rakousku, USA a Kanadě. Zúčastnil se i mnoha dalších společných výstav, opět převážně v cizině. Kromě již uvedených zemí vystavoval své práce také ve Švýcarsku, Itálii, Lucembursku, Polsku a Jugoslávii. Jeho díla jsou součástí veřejných sbírek nespočtu českých světových galerií a muzeí. Je držitelem celé řady mezinárodních ocenění, zejména za grafiku.

Skutečnost, že Oldřich Kulhánek byl až dosud mnohem známější osobností výtvarné kultury za hranicemi než u nás doma, do značné míry ovlivnila předlistopadová vládnoucí garnitura. Totalitní režim vnímal Kulhánek velmi silně už jen proto, že byl sám v 70. letech pronásledován StB (zatčen a uvězněn) kvůli údajnému hanobení komunistických pohlavárů.

Později vyprávěl svůj příběh o vykonstruované kauze nazvané Kulhánek a spol., kdy byl souzen spolu se svým kolegou a přítelem Janem Krejčím: „Byl soud. Na lavici obžalovaných seděly naše grafiky. My tak byli svědkové a grafiky byly odsouzeny. Když jsem se ptal, co to znamená, tak mi bylo řečeno, že zřejmě budou upáleny.“. Na 11 grafikách, které režim označil za tzv. ideově nebezpečné, se nalézal třeba deformovaný Stalinův obličej, perforované pěticípé hvězdy nebo radostné budovatelské obličeje změněné v odporný škleb.

Svá díla ilegálně prezentoval v zahraničí pod pseudonymem Ulrich Böhm.

Pěkný den přeje

Galerie TOGA