Tichý František

František Tichý – Skizza k Bílým černochům

Skizza k Bílým Černochům je pozoruhodná litografie, kterou Tichý vytvořil v roce 1936 a která se zaměřuje na motivy z cirkusového a exotického prostředí, což bylo pro jeho díla typické. Tato litografie, signovaná přímo v tisku, má rozměry ve výřezu 27 x 19 cm a je zasazena do pasparty v tzv. dvojitém bílém rámu se zlatou linkou. Celková velikost rámu je 49 x 38 cm. Stav rámu vykazuje drobné poškození, což dokumentuje přiložená fotografie.

František Tichý (1896–1961) byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů, grafiků a ilustrátorů své doby. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění pod vedením profesorů Krattnera, Loukoty, Nechleby a Obrovského. Jeho tvorba je plná námětů z cirkusového prostředí, varietních divadel, kaváren a velkoměstských periferií, které ho fascinovaly svým dynamickým a melancholickým světem.

V Skizza k Bílým Černochům Tichý pokračuje ve své fascinaci těmito tématy, a to prostřednictvím výrazné stylizace, jemného použití čar a unikátního pohledu na svět cirkusových a divadelních postav. Dílo ukazuje jeho jedinečnou schopnost zachytit nejen atmosféru, ale i sociální vrstvy a kontrasty tehdejší společnosti.

Tichého díla jsou dnes velmi ceněná a dosahují vysokých cen na aukcích. Nejvyšší částka dosažená za jeho dílo v aukčním prodeji činila 1 900 000 Kč, což svědčí o jeho významu na české i světové umělecké scéně.

Nápis „neprodejné“ na díle často znamená, že bylo původně určeno k jiné než komerční účelové distribuci, například jako součást soukromé sbírky, dárkové edice nebo pro specifické užití jako například výstava nebo propagační účely. U litografie Františka Tichého může být toto označení důsledkem toho, že dílo bylo původně vytvořeno například pro muzejní účely, dárky nebo prezentace a nešlo o volně prodejnou edici. Někdy takové označení reflektuje status díla v jeho prvotním kontextu, přestože se v pozdější fázi může dostat na trh, jak je tomu v případě aukcí a galerií.

František Tichý – Mstivá Kantiléna III

Závěrečný list triptychu Mstivá kantiléna z roku 1950 vrcholí v temném, symbolicky nabitém výjevu. Na scéně o rozměrech 11 × 8,2 cm sledujeme postavu osamělého jezdce, jehož výrazná silueta se ztrácí v zádumčivém prostředí s postavami v pozadí, snad připomínajícími stíny minulosti či svědky starého příběhu. Jezdec, zahalený v plášti a s kloboukem staženým do čela, působí jako zasmušilý vypravěč – nositel příběhu, který nikdy nebude vysloven.

Ve výtvarném pojetí tohoto leptu se František Tichý vrací ke svému typickému kontrastnímu rukopisu, založenému na ostré kresbě a tlumené expresi. Mstivá kantiléna – jinak lyrická a hudební forma – se tu mění v těžký krok, v hlas beze slov, v tiché přiznání k činům, které nebyly nikdy vysvětleny.

List je precizně adjustován ve stejném elegantním rámu o velikosti 51 × 39 cm, pasparta vymezuje výřez o rozměru 15,5 × 10,5 cm. Pod tiskovou plochou je lept signován tužkou „Tichý 50“.

František Tichý (1896–1961) patřil k nejvýznamnějším představitelům české grafiky 20. století. Jeho díla jsou ceněna pro výjimečně hluboký obsah, niternost a výtvarnou čistotu.

Tento lept je závěrečným třetím dílem souboru Mstivá kantiléna I, II, III, který nabízíme v Galerii TOGA jako unikátní komplet. Všechny tři grafiky jsou adjustovány ve shodném, kvalitním rámu – mimořádná příležitost pro milovníky výjimečné české grafiky.

Těšíme se na vás v naší galerii TOGA.

František Tichý – Mstivá Kantiléna II

Lept Mstivá kantiléna II z roku 1950 tematicky navazuje na první část triptychu a rozvíjí jeho symbolický i výtvarný jazyk. Na ploše o velikosti 11 × 8,2 cm se před divákem otevírá scéna s temně dramatickým nábojem – výrazná silueta kostelní věže s křížem proráží horizont a vede zrak vzhůru, kde se v oblacích vznáší záhadná postava. Její obrys je obklopen prstenci světla a stínů, které vytvářejí iluzi nebeského soudu či duchovní vize. Kompozice působí jako výjev z vnitřní krajiny duše, napjaté mezi vinou, tichem a metafyzickou odpovědností.

Kantiléna, v hudební terminologii zpěvná, táhlá melodie, zde znovu slouží jako metafora pro vyprávění bez slov, zatímco adjektivum mstivá opět vnáší do jinak lyrické nálady drásavý prvek. Co nebo kdo je objektem této tiché odplaty? Odpověď zůstává otevřená – a právě v tom spočívá síla Tichého grafické poezie.

List je adjustován ve stejném elegantním rámu o rozměru 51 × 39 cm, s jemnou paspartou ve výřezu 16 × 10,5 cm. Pod tiskovou plochou je lept signován tužkou „Tichý 50“.

František Tichý byl mistr v zachycení tichých napětí a vnitřních dramat. Jeho grafiky jsou plné jemné symboliky a často pracují s motivem světa skrytého za oponou každodennosti.

Tento lept tvoří druhý díl souboru Mstivá kantiléna I, II, III, který nabízíme v Galerii TOGA jako jednotný celek. Všechny tři listy jsou adjustovány v totožném, mimořádně kvalitním rámu – jedinečná šance pro náročného sběratele či citlivého milovníka umění.

Těšíme se na vás v naší galerii TOGA.

František Tichý – Mstivá Kantiléna I

Lept s názvem Mstivá kantiléna I z roku 1950 je působivou ukázkou Tichého citlivé a zároveň imaginativní kresby. V drobném formátu o rozměru pouhých 11 × 8,2 cm rozehrává autor lyrickou, ale znepokojivě tajemnou scénu plavby. Na hladině černé vody pluje trojstěžňová plachetnice, jejíž tělo se zdá být zároveň skutečné i snové. Nad lodí se klenou bizarní nebeské úkazy, zatímco pod hladinou se rýsují podivné symboly a oči ryb, sledující plavidlo jako tiší svědci osudu.

Kantiléna je v hudební terminologii dlouze vedená, zpěvavá melodie – zde metaforicky odkazuje na poetiku plavby a melancholický tah obrazu. Slovo mstivá pak v názvu vkládá do lyriky temný podtón, náznak potlačené bolesti či ironického vzdoru. Celek tak má silně symbolický charakter: loď jako člun poklidu i bloudění, hvězdy a ryby jako neviditelní posluchači osamělé písně.

Tento malý lept je adjustován ve výrazně elegantním rámu o rozměru 51 × 39 cm s paspartou, ve výřezu 16 × 10,5 cm. Lept je signován tužkou „Tichý 50“ pod tiskovou plochou.

František Tichý, jeden z nejvýraznějších českých malířů 20. století, proslul schopností propojovat kresbu, imaginaci a existenciální symboliku. V jeho grafické tvorbě je každý detail plný významů, aniž by působil ilustrativně.

Tento list je prvním ze souboru tří leptů s názvem Mstivá kantiléna I, II, III, který v Galerii TOGA nabízíme jako celek. Výjimečná příležitost získat kompaktní soubor Tichého komorní grafiky v jednotné špičkové adjustaci.

Těšíme se na vás v naší galerii TOGA.

František Tichý – Josef a Putifarka

Tento obraz od Františka Tichého, nazvaný „Josef a Putifarka“, je vytvořen technikou suché jehly na papíře. Grafika má ve výřezu rozměry 20,5 x 25,5 cm, zatímco celkové rozměry s rámem jsou 34 x 38 cm. Obraz pochází z roku 1942 a je signován uprostřed dole s nápisem „Tichý 42“.

Grafika zobrazuje dvě postavy v dynamické interakci. Levá postava, stojící, se zdá být mužská, zatímco pravá postava, sedící na zemi, je ženská. Ženská postava se přidržuje mužské, což naznačuje scénu z biblického příběhu o Josefovi a Putifarkově ženě. Linie jsou ostré a jednoduché, typické pro techniku suché jehly, která umožňuje jemné detaily a expresivní tahy.

Grafika „Josef a Putifarka“ z roku 1942 je reprezentativním dílem Františka Tichého, které kombinuje jeho umělecké mistrovství a schopnost vyjádřit hluboké emoce a napětí mezi postavami. Tichého dovednost v práci se suchou jehlou je zde patrná ve způsobu, jakým dokázal zachytit dynamiku a dramatičnost scény. Dílo také odráží jeho zájem o figurativní umění a schopnost převést složité příběhy do vizuální podoby.

Toto dílo je cenným příkladem Tichého grafické tvorby a přináší významný příspěvek k pochopení jeho uměleckého vývoje v období druhé světové války. Jeho technická zručnost a emocionální hloubka činí tuto grafiku významnou součástí českého výtvarného umění.