autor neurčen

Přihláška pohledávky do pozůstalostního řízení

ozůstalostní řízení patřilo již v 19. století mezi nejdůležitější právní procesy, jejichž cílem bylo spravedlivě vypořádat majetek zemřelého. Součástí tohoto řízení nebylo pouze rozdělení dědictví mezi dědice, ale také uspokojení všech oprávněných věřitelů. Každý, kdo měl vůči zemřelé osobě finanční nárok, musel svou pohledávku včas přihlásit příslušnému soudu. Teprve poté mohla být při projednávání pozůstalosti uznána a případně uhrazena z majetku zůstavitele. Tento princip je základem dědického práva dodnes.

Předkládaný dokument vznikl v Hradci Králové v roce 1876, tedy v období vlády císaře Františka Josefa I., kdy právní systém Rakousko-Uherské monarchie patřil k nejlépe organizovaným v Evropě. Listina představuje přihlášku pohledávky do pozůstalostního řízení, v níž věřitel žádá c. k. městský delegovaný okresní soud, aby jeho nárok vůči zesnulé Marii Vaňové zařadil mezi dluhy projednávané v rámci dědictví. Díky tomu můžeme nahlédnout do každodenní praxe tehdejších soudů i do způsobu, jakým byly chráněny majetkové zájmy jednotlivých účastníků řízení.

Na rozdíl od běžných potvrzení o zaplacení nebo jednoduchých dlužních úpisů zachycuje tato listina již pokročilou fázi soudního procesu. Věřitel zde neuplatňuje svůj nárok přímo vůči dlužníkovi, ale vůči jeho pozůstalosti. Dokument tak názorně ukazuje, že smrt dlužníka neznamenala automatický zánik jeho závazků. Dluhy přecházely do dědického řízení a byly vypořádávány ještě před samotným rozdělením majetku mezi dědice. Právě tato skutečnost činí dokument mimořádně zajímavým z pohledu právních dějin i vývoje občanského práva.

Velkou sběratelskou hodnotu listiny dodává její mimořádně zachovalá rakousko-uherská kolková známka v hodnotě 36 krejcarů s portrétem císaře Františka Josefa I. Kolkové známky představovaly povinnou součást většiny významnějších právních úkonů a jejich výše odpovídala hodnotě nebo významu projednávané záležitosti. Dochovaný exemplář v kombinaci s originálním úředním razítkem představuje atraktivní historický i filatelistický prvek, který významně zvyšuje sběratelskou hodnotu dokumentu.

Listina byla sepsána na kvalitním ručním papíru o rozměrech 33,5 × 20,5 cm a dochovala se jako volný list uložený v archivní složce. Zaujme elegantní ruční kaligrafií, reliéfním hlavičkovým razítkem advokáta JUDr. Josefa Rytíře Lodgmana z Auenů v Hradci Králové, původními podpisy i přirozenou patinou papíru, která svědčí o skutečném používání dokumentu v soudním řízení. Právě spojení pečlivé úřední práce, kvalitního papíru a krásného rukopisu vytváří neopakovatelnou atmosféru druhé poloviny 19. století.

Vedle své historické hodnoty představuje dokument také cenný pramen pro studium každodenního života. Ukazuje, že již před téměř sto padesáti lety existovala přesně stanovená pravidla pro ochranu věřitelů, vedení dědických řízení i správu majetku zemřelých. Mnohé právní principy, které považujeme za samozřejmé dnes, mají své kořeny právě v tomto období.

Historické dokumenty však nemusí být určeny pouze sběratelům. V archivu Galerie TOGA se nachází větší množství autentických listin z období Rakouska-Uherska i První republiky. Někteří naši klienti vyhledávají finanční dokumenty, jiní dávají přednost pozemkovým knihám, notářským listinám nebo dokumentům vztahujícím se ke konkrétním městům či regionům. V minulosti jsme například pro jednoho z našich klientů připravili kolekci originálních finančních dokumentů jako reprezentativní dárky pro jeho obchodní partnery. Každý obdarovaný tak získal více než sto let starý originál s vlastním příběhem – netradiční a velmi osobitý dar, který vzbudil mimořádný ohlas. Pokud hledáte konkrétní typ historické listiny nebo originální dárek s příběhem, rádi Vám pomůžeme s výběrem z našeho archivu.

Výpis z pozemkové knihy

Pozemkové knihy patřily po staletí k nejdůležitějším právním evidencím vlastnictví nemovitostí. Každý dům, statek nebo parcela měly svůj vlastní list, do kterého se zapisovaly veškeré změny vlastnických práv, dědictví, věcná břemena, zástavy i další právní skutečnosti. Ještě dlouho před vznikem dnešního katastru nemovitostí představovaly právě pozemkové knihy základní pilíř právní jistoty. Bez zápisu do knihy nebylo možné vlastnictví bezpečně převést ani prokázat, a proto patřily mezi nejdůležitější úřední dokumenty své doby.

Tento originální výpis z pozemkové knihy vznikl v Hradci Králové v roce 1893, tedy v období Rakousko-Uherské monarchie za vlády císaře Františka Josefa I. Druhá polovina 19. století byla dobou prudkého hospodářského rozvoje, kdy rostla hodnota nemovitostí, rozšiřovalo se bankovnictví a stále častěji docházelo k převodům majetku, dědictví i zajišťování úvěrů právě prostřednictvím zápisů do pozemkových knih. Dokument tak představuje autentický doklad fungování tehdejšího právního systému, který byl na svou dobu mimořádně propracovaný a stal se základem moderní evidence nemovitostí.

Výpis zachycuje sled jednotlivých zápisů vztahujících se ke konkrétní nemovitosti a jejím vlastníkům. Na několika stranách lze sledovat, jak byly jednotlivé právní skutečnosti postupně doplňovány, ověřovány a zapisovány v průběhu let. Právě tato návaznost činí podobné dokumenty mimořádně zajímavými nejen pro sběratele, ale také pro historiky a genealogy, kteří díky nim dokáží rekonstruovat vlastnické vztahy i osudy konkrétních rodin.

Významnou součástí listiny jsou její autentifikační prvky. Na první straně se dochovala původní rakousko-uherská kolková známka v hodnotě jednoho zlatého, která představovala povinný fiskální poplatek za vyhotovení dokumentu. Kolkové známky byly nedílnou součástí většiny významnějších právních úkonů a dnes patří mezi vyhledávané sběratelské artefakty. Dokument dále nese původní hlavičku advokátní kanceláře JUDr. Alfreda Rudolfa v Hradci Králové, několik vlastnoručních podpisů i úřední kulaté razítko C. k. okresního soudu v Hradci Králové, které potvrzuje jeho úřední původ a právní platnost.

Listina je vyhotovena na kvalitním ručním papíru o rozměrech 33,5 × 20,5 cm a dochovala se jako volný list uložený v archivní složce. Papír si zachoval svou přirozenou patinu, jemnou vláknitou strukturu i původní archivní přeložení, která svědčí o jeho skutečném používání v soudním a advokátním provozu. Mimořádně působivým prvkem je také elegantní úřední kaligrafie, charakteristická pro konec 19. století, která dodává dokumentu nejen historickou, ale i výraznou estetickou hodnotu.

Na rozdíl od běžných jednotlivých listin nabízí tento výpis možnost nahlédnout přímo do fungování pozemkového práva habsburské monarchie. Každý nový zápis představoval právně závaznou změnu, která mohla rozhodovat o vlastnictví majetku v hodnotě celých hospodářství. Právě proto byly podobné dokumenty vedeny s mimořádnou pečlivostí a přesností.

Tento originální výpis z pozemkové knihy z Hradce Králové z roku 1893 představuje nejen vzácný sběratelský artefakt, ale také jedinečný hmotný doklad fungování právního systému Rakouska-Uherska. Nabízí fascinující pohled do doby, kdy se historie vlastnictví zapisovala ručně, stránku po stránce, a každý zápis mohl ovlivnit osudy několika generací.

Historické dokumenty však nemusí být určeny pouze sběratelům. V minulosti jsme pro jednoho z našich klientů připravovali kolekci originálních finančních dokumentů jako reprezentativní dárky pro jeho obchodní partnery. Každý obdarovaný tak získal více než sto let starý originál s vlastním příběhem – netradiční a velmi osobitý dar, který vzbudil mimořádný ohlas. Pokud hledáte podobný originální dárek nebo konkrétní typ historické listiny, rádi Vám pomůžeme s výběrem z našeho archivu.

Žádost o převedení pohledávky

Tento autentický historický dokument z roku 1887 představuje mimořádně zajímavé svědectví o fungování právních a finančních vztahů v době Rakousko-Uherské monarchie. Jde o žádost o převedení pohledávky, tedy úředně zaznamenaný právní úkon, jehož podstatou byl převod nároku na finanční plnění z jedné osoby na druhou. V moderním právním jazyce bychom hovořili o postoupení pohledávky neboli cesi — institutu, který je v obchodním právu běžný dodnes.

Dokument vznikl v Hradec Králové v roce 1887, v období vlády František Josef I., kdy české země procházely výrazným ekonomickým i právním rozvojem. Druhá polovina 19. století přinesla rychlou modernizaci průmyslu, bankovnictví i obchodních vztahů. S rostoucí ekonomikou přibývaly nejen nové obchodní příležitosti, ale také složitější finanční vazby — půjčky, zástavy, dluhy a právě převody pohledávek. Tento dokument je krásným příkladem toho, jak propracovaný byl právní systém monarchie již před více než 130 lety.

Na rozdíl od jednodušších kvitancí nebo potvrzení o převzetí peněz zde sledujeme mnohem komplexnější právní proces. Pohledávka sama o sobě byla majetkem, se kterým bylo možné právně nakládat — převést jej, postoupit nebo použít jako zajištění. Jinými slovy, dluh nebyl pouze závazkem dlužníka, ale současně i aktivem věřitele. Právě tato skutečnost činí dokument mimořádně zajímavým z pohledu právních dějin. Ukazuje, že finanční instrumenty, které dnes považujeme za moderní, mají ve skutečnosti velmi hluboké historické kořeny.

Mimořádnou sběratelskou hodnotu dokumentu dodávají jeho autentifikační prvky. Ve vrchní části listiny je zachován krásný kolkový znak v hodnotě 50 krejcarů, doplněný ve spodní části dalším fiskálním kolkem v hodnotě 10 krejcarů. Tyto kolky představovaly povinný státní poplatek za právní úkony a zároveň sloužily jako forma fiskální kontroly. Dochované kolky v takto pěkném stavu jsou dnes vyhledávaným sběratelským prvkem samy o sobě a významně zvyšují atraktivitu listiny.

Dokument dále obsahuje několik úředních razítek, ověřovacích doložek, rukopisných doplnění a podpisů, což naznačuje, že listina prošla více stupni administrativního schvalování. Tento vícestupňový proces krásně ilustruje tehdejší důraz na právní jistotu, formální správnost a pečlivou evidenci každého významnějšího finančního úkonu.

Dokument je sepsán na kvalitním ručním papíru o rozměru 33,5 × 20,5 cm a je dochován jako vícelistý soubor uložený v archivní složce. Papír si uchoval přirozenou patinu, jemnou vláknitost i původní archivní sklady, které dokládají jeho skutečné používání v úředním provozu. Esteticky působí mimořádně silně také kontrast mezi elegantní ruční kaligrafií hlavního textu a pozdějšími dopisy či poznámkami, které dokumentu dodávají autentický pracovní charakter.

Z pohledu sběratele je tento dokument výjimečný i tím, že zachycuje sofistikovaný právní mechanismus, nikoliv pouze běžnou každodenní transakci. Nejde jen o záznam dluhu — jde o převod samotného práva na budoucí plnění. To z něj činí cenný artefakt pro milovníky právní historie, ekonomických dějin i sběratele unikátních úředních listin habsburské monarchie.

Tato žádost o převedení pohledávky z Hradce Králové z roku 1887 nabízí fascinující pohled do světa, kde i finanční nároky měly svou cenu, svůj právní život a svůj pečlivě střežený papírový otisk.

Výpis z pozemkové knihy, r. 1893

Tento autentický historický dokument z roku 1893 představuje mimořádně cenné svědectví o fungování vlastnických a majetkových vztahů v době Rakousko-Uherské monarchie. Jde o výpis z pozemkové knihy, tedy úřední dokument, který sloužil jako oficiální evidence vlastnictví nemovitostí, pozemků, zástavních práv a dalších právních závazků spojených s půdou. Jinými slovy — díváme se na přímého předchůdce dnešního katastru nemovitostí.

Listina byla vydána v Hořicích, významném východočeském městě s bohatou řemeslnou tradicí, dne 28. června 1893. České země tehdy prožívaly období hospodářského růstu a relativní stability. V této době představovalo vlastnictví půdy jednu z nejzásadnějších forem majetku. Pozemek nebyl pouze kusem země — znamenal ekonomickou jistotu, rodinné dědictví i společenské postavení. Není proto překvapivé, že evidence vlastnických práv byla mimořádně pečlivá a právně velmi přísná.

Právě pozemkové knihy patřily k nejdůležitějším úředním registrům monarchie. Obsahovaly přesné záznamy o vlastnících, převodech majetku, hypotékách, věcných břemenech i dluzích zatěžujících danou nemovitost. Tento konkrétní výpis zachycuje několik takových zápisů včetně finančních částek a úředně potvrzených změn. Ve spodní části dokumentu jsou čitelné částky 350 a 30, které pravděpodobně souvisejí se zástavním právem, dlužnou částkou nebo evidovanými poplatky. I bez detailní právní interpretace je patrné, že se jednalo o dokument s reálným ekonomickým významem.

Velkou historickou i sběratelskou hodnotu má mimořádně zachovaný fiskální kolek v hodnotě 1 gulden (1 fl.), umístěný v levém horním rohu dokumentu. Tento kolkový znak nese bohatou alegorickou výzdobu a představuje krásný příklad rakousko-uherské fiskální grafiky 19. století. Vedle číselné hodnoty je patrný i nápis „Ein Gulden“, tedy „jeden zlatý“. Podobné kolky sloužily jako povinný poplatek za úřední úkony a zároveň představovaly významný zdroj příjmů státu.

Neméně působivé je kulaté úřední razítko s habsburským dvouhlavým orlem, umístěné ve spodní části listiny. Právě tyto autentifikační prvky — kolky, razítka, čísla jednací a originální podpisy — činí z dokumentu nejen právní listinu, ale také vizuálně mimořádně atraktivní historický artefakt.

Dokument je sepsán na kvalitním ručním papíru o rozměru 33,5 × 20,5 cm, který si i po více než 130 letech uchoval velmi pěkný stav. Papír nese přirozenou patinu, jemnou vláknitost i původní archivní sklady, které potvrzují jeho skutečné používání v úředním provozu. Zajímavý je rovněž samotný formát dokumentu — na rozdíl od starších ručně psaných listin zde již vidíme jasně strukturovaný tabulkový systém evidence, který předznamenává moderní administrativu 20. století.

Právě tato kombinace starého a nového činí dokument mimořádně atraktivním. Na jedné straně stále cítíme rukopis 19. století — ruční písmo, inkoust, podpisy a pečeti. Na straně druhé už zde vidíme zárodky moderního byrokratického systému, který v mnoha ohledech funguje dodnes.

Tento Výpis z pozemkové knihy z Hořic z roku 1893 je nabízen jako volný list uložený v archivní složce, která zajišťuje jeho bezpečné a šetrné uchování. Pro sběratele historických dokumentů, milovníky právních dějin i zájemce o historii nemovitostí představuje výjimečně atraktivní a autentický kus.

Tento historický výpis z pozemkové knihy z roku 1893 nabízí fascinující pohled do světa, kde se vlastnictví půdy zapisovalo ručně, pečetilo inkoustem a stvrzovalo osobní odpovědností.

Potvrzení o převzetí půjčky

Tento autentický historický dokument z roku 1876 představuje pozoruhodné svědectví finančních vztahů a každodenního hospodářského života v době Rakousko-Uherské monarchie. Jde o potvrzení o převzetí půjčky, tedy písemně stvrzený doklad o přijetí finanční částky, který sloužil jako právní ochrana všech zúčastněných stran. V době, kdy bankovní služby nebyly pro běžné obyvatele venkova samozřejmostí, představovaly podobné ručně sepsané listiny základní pilíř důvěry, závazku a finanční jistoty.

Dokument vznikl v obci Praskačka dne 15. ledna 1876, tedy v typickém východočeském venkovském prostředí, kde obchodní i osobní vztahy stály především na dobrém jménu, reputaci a vzájemné důvěře. Přestože monarchie v druhé polovině 19. století rychle modernizovala svou ekonomiku a infrastrukturu, v menších obcích stále dominoval tradiční model financování — půjčky mezi jednotlivci, rodinami či sousedy, často za přítomnosti svědků nebo ručitelů.

Právě tato listina zachycuje jeden takový konkrétní okamžik. Z textu vyplývá potvrzení o převzetí částky 12 zlatých a 95 krejcarů, což byla na tehdejší poměry již poměrně významná suma. Nešlo tedy o drobný každodenní výdaj, ale o částku, která mohla představovat důležitou pomoc při hospodaření, obchodní transakci nebo vyrovnání většího závazku. Dokument navíc zmiňuje i ručitele, což podtrhuje důležitost celé transakce. Ručitel v 19. století neplnil pouze formální roli — jeho osobní čest a společenské postavení byly často klíčovou zárukou, že závazek bude skutečně splněn.

Velkou vizuální i sběratelskou hodnotu dodává dokumentu nádherně zachovaný kolkový kolek s portrétem císaře Františka Josefa I., umístěný v levé horní části listiny. Fiskální kolek v hodnotě 1 zlatého sloužil jako povinný daňový poplatek za právní úkon a byl součástí tehdejšího systému státní kontroly nad smluvními vztahy. Dnes představují podobné kolky samostatně vyhledávanou sběratelskou oblast. Zachovaný portrét panovníka navíc dokumentu dodává silnou historickou identitu a okamžitě jej zasazuje do konkrétní epochy habsburské monarchie.

Dokument je sepsán na kvalitním ručním papíru o rozměru 33,5 × 20,5 cm, který si i po téměř 150 letech uchoval krásnou strukturu, jemnou vláknitost a přirozenou patinu. Patrné jsou původní archivní sklady, jež potvrzují jeho autentické používání. Estetickou kvalitu výrazně podtrhuje elegantní ručně psané písmo s mimořádně krásnou kaligrafií. Dominantní nadpis „Kvitance“ v horní části působí téměř dekorativně a spolu s výraznými podpisy ve spodní části dodává listině silný vizuální charakter.

Mimořádně zajímavým prvkem je právě kontrast mezi formálností dokumentu a jeho lidským rozměrem. Za každou takovou listinou se skrýval konkrétní příběh — potřeba financí, důvěra mezi lidmi, závazek a odpovědnost. Dnes už neznáme všechny okolnosti této transakce, ale právě v tom spočívá kouzlo historických dokumentů. Ponechávají prostor pro představivost a umožňují nám nahlédnout do života našich předků způsobem, jaký žádná učebnice dějepisu nedokáže.

Toto Potvrzení o převzetí půjčky z Praskačky z roku 1876 je nabízeno jako volný list uložený v archivní složce, která zajišťuje jeho bezpečné a šetrné uchování. Pro sběratele historických dokumentů, milovníky regionální historie i zájemce o ekonomické dějiny představuje autentický a mimořádně působivý artefakt.

Tento historický dokument z Praskačky z roku 1876 v sobě nese nejen hodnotu papíru a inkoustu, ale i silný příběh důvěry, závazku a lidské odpovědnosti napříč generacemi.

Kvitance – potvrzení o splacení dluhu za maso, Praskačka, 1876

Tento autentický historický dokument z roku 1876 představuje mimořádně zajímavé svědectví každodenního hospodářského života v období Rakousko-Uherské monarchie. Na rozdíl od velkých státních listin, soudních spisů či notářských zápisů zachycuje tato kvitance něco zdánlivě prostého, avšak historicky nesmírně cenného — běžný finanční závazek mezi lidmi, konkrétně splacení dluhu za maso. Právě podobné dokumenty dnes nabízejí fascinující pohled do reality života obyčejných lidí 19. století.

Listina vznikla 1. ledna 1876 v obci Praskačka u Hradce Králové, tedy v typickém východočeském venkovském prostředí, kde osobní důvěra, sousedské vztahy a ručně sepisované finanční závazky hrály v každodenním životě zásadní roli. České země tehdy procházely obdobím rychlé modernizace — železnice spojovaly města, průmysl sílil a monarchie se proměňovala. Přesto na venkově stále dominovalo hospodaření založené na osobní pověsti, důvěře a ručně potvrzených dohodách.

Právě to činí tento dokument tak atraktivním. Nejde o anonymní účetní záznam, ale o zcela konkrétní lidský příběh. Z textu vyplývá, že byla přijata částka 2 zlaté a 57 krejcarů, a to jako úhrada závazku vzniklého za dodané maso. Z ničeho nic se před námi otevírá autentická scéna každodennosti — obchod, dluh, důvěra mezi lidmi a následné vyrovnání závazku stvrzené podpisem. Právě zmínka o dluhu za maso dodává listině mimořádně živý a lidský rozměr. Nejde o abstraktní finance, ale o skutečný otisk hospodářského života v Praskačce roku 1876.

Mimořádně působivým prvkem je zachovaný kolkový kolek s portrétem císaře Františka Josefa I., umístěný v levé horní části dokumentu. Tento fiskální kolek v hodnotě 1 zlatého představoval povinný poplatek za právní úkon a sloužil zároveň jako nástroj státní daňové kontroly. Podobné kolky jsou dnes ceněny nejen mezi sběrateli historických dokumentů, ale také mezi filatelisty a specialisty na kolkové známky. Výborně zachovaný portrét panovníka dodává dokumentu silnou vizuální identitu a okamžitě jej zasazuje do historického rámce habsburské monarchie.

Dokument je sepsán na kvalitním ručním papíru o rozměru 33,5 × 20,5 cm. Papír si i po téměř 150 letech uchoval krásnou strukturu, jemnou vláknitost i přirozenou patinu. Patrné jsou původní archivní sklady, které nijak nesnižují jeho hodnotu — naopak potvrzují jeho skutečné používání a autentickou cestu časem. Velkou estetickou hodnotu má rovněž elegantní ručně psané písmo. Na rozdíl od starších listin psaných německým kurentem zde již vidíme český rukopis, který působí moderněji a je dnešnímu oku překvapivě čitelný.

Silným sběratelským aspektem tohoto dokumentu je právě jeho civilnost. Velké státní listiny bývají impozantní, ale podobné kvitance každodenního života jsou často ještě vzácnější, protože se jich dochovalo výrazně méně. Po splacení dluhu byly zpravidla zničeny nebo jednoduše vyhozeny. O to cennější je dochovaný exemplář v takto pěkném stavu.

Tato Kvitance z Praskačky z roku 1876 je nabízena jako volný list v archivní složce, která zajišťuje jeho bezpečné a šetrné uchování pro další generace. Pro sběratele historických dokumentů, milovníky regionální historie či zájemce o hospodářské dějiny představuje mimořádně atraktivní artefakt s autentickým příběhem.

Tento historický dokument z Praskačky z roku 1876 v sobě uchovává nejen inkoust a papír, ale i drobný, a přesto fascinující příběh každodenního života našich předků.

Potvrzení o poskytnutí půjčky, Hradec Králové, 1841

Tento autentický historický dokument z roku 1841 představuje fascinující svědectví každodenního právního a finančního života v době Rakouského císařství. Listina vznikla v Hradci Králové, tehdy významném správním a vojenském centru českých zemí, v období vlády císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, tedy v době, kdy české země byly stále pevnou součástí habsburské monarchie a moderní bankovní systém byl teprve v počátcích. Právě proto měly soukromé půjčky, dluhopisy a osobní úvěrové vztahy v běžném životě obyvatel zásadní význam.

Dokument zachycuje potvrzení o poskytnutí půjčky, tedy úředně zaznamenaný závazek mezi stranami, který sloužil jako právní jistota při půjčení finančních prostředků. V polovině 19. století nešlo o banalitu — podobné listiny představovaly klíčový nástroj ochrany věřitele i dlužníka a často byly jediným důkazem závazku při případném soudním sporu. Tento dokument tak nabízí vzácný vhled do tehdejšího fungování financí, důvěry i právní kultury.

Mimořádnou hodnotu dodává listině její výborně zachovaná autenticita. Dokument je sepsán na kvalitním ručním papíru o rozměru 33,5 × 20,5 cm, jehož struktura, jemná vláknitost a přirozená patina jsou dodnes krásně patrné. Papír nese původní přehyby vzniklé archivním uložením, které nijak nesnižují jeho hodnotu — naopak potvrzují jeho skutečné používání a historickou cestu napříč téměř dvěma stoletími.

Na první pohled zaujme nádherně zachovaný úřední kolkový znak v hodnotě 15 krejcarů (15 Kreuzer) umístěný v horní části listiny. Tento kolek nebyl pouhou dekorací — představoval povinný poplatek státu za právní úkon. Zachované kolky tohoto stáří v takto čitelném stavu jsou dnes samy o sobě velmi atraktivním sběratelským prvkem. Dokument dále doplňují dobová razítka, ručně psané poznámky, čísla jednací a originální podpisy, které výrazně posilují jeho historickou i vizuální hodnotu.

Velkou estetickou kvalitu má také samotné písmo. Celý text je psán elegantní německou kurzívou, pravděpodobně stylem Kurrent, který byl v úřední praxi habsburské monarchie široce používán. Precizní tahy perem, promyšlená kompozice textu i charakteristické podpisy vytvářejí z dokumentu nejen historický pramen, ale i vizuálně působivý artefakt. V dnešní době digitálních podpisů a elektronických smluv působí podobná listina téměř jako připomínka zcela jiného světa — světa, kde měl každý podpis váhu osobní cti.

Toto Potvrzení o poskytnutí půjčky z Hradce Králové z roku 1841 je nabízeno jako volný list uložený v archivní složce, která zajišťuje jeho bezpečné a šetrné uchování pro další generace. Pro sběratele historických dokumentů, milovníky starých listin či zájemce o finanční a právní dějiny představuje mimořádně atraktivní kus.

Tento autentický dokument z roku 1841 je připraven potěšit nového majitele, který ocení nejen jeho stáří, ale především jedinečný příběh ukrytý v každém tahu pera.