František Ziegler – Příboj
Olejomalba „Příboj“ od kladenského rodáka Františka Zieglera představuje monumentální poctu mořskému živlu – scénu silnou, dramatickou a technicky pozoruhodně zvládnutou. Na velkorysém plátně o rozměru 84 × 125 cm se rozehrává okamžik, ve kterém se voda valí proti kamenům, roztříští se o jejich hladké tvary a v husté pěně se rozpadá do tisíců drobných jiskřivých kapek. Právě tato schopnost zachytit vodu v pohybu – nikoli jako plochu, ale jako živou, vibrující hmotu – patří k největším kvalitám Zieglerova díla.
V popředí vidíme tmavé, těžké balvany, pevně vystavěné jeho akademickou rukou, zatímco nad nimi se lehce, téměř nepravidelně, zvedá vodní sloup příboje. Obraz působí dojmem okamžiku zachyceného těsně před tím, než další vlna přinese ještě větší energii. V pozadí se moře uklidňuje do pravidelných horizontálních pruhů a hladina se směrem k obzoru postupně zjasňuje, až se ztrácí v tlumeném přísvitu oblohy. Ta je modelována jemnými, téměř průsvitnými přechody, v nichž se prohánějí rackové – jejich bílé siluety rozsvěcují horní pás plátna a dodávají celé kompozici rytmus, lehkost i prostor.
Ziegler se v této práci ukazuje jako malíř s hlubokou citlivostí pro přírodní děje a výjimečným pozorovacím talentem. Jakkoli byl znám především jako dvorní malíř černohorské knížecí rodiny a autor reprezentativních portrétů, v „Příboji“ se obrací k přírodě s pokorou i vlastním romantickým zaujetím. Malba působí překvapivě moderně: vlna není dekorativním motivem, ale skutečným fyzickým prožitkem, přeneseným na plátno s intenzitou, která přežila více než století.
K Zieglerově tvorbě navíc patří i působivý příběh – vyrůstal na Kladně, tedy ve stejném městě, kde dnes sídlí Galerie TOGA, a přesto jej jeho talent zavedl až do Cetyně a Kotoru, kde tvořil pro černohorský dvůr. „Příboj“ však pochází z doby kolem roku 1900, tedy z jeho ranějšího období, kdy byl plně pod vlivem evropských akademií v Praze, Vídni a Mnichově. Právě tehdy vznikaly jeho nejpůsobivější krajinářské práce – a tato mezi ně bezpochyby patří.
Obraz je zasazen do původního, elegantního rámu se zlatavým nádechem, který kompozici uzavírá a podporuje její slavnostní charakter. Celek působí harmonicky a noblesně, jako ukázka klasické malby, která i po sto letech neztratila nic ze své síly.
Rádi vám tento pozoruhodný obraz kladenského autora představíme osobně v Galerii TOGA.






