Eva Kmentová – Malá pěst

Ve tvorbě Evy Kmentové se často odráží její fascinace lidskou postavou a přírodou. Začala experimentovat s novými materiály již od roku 1962, kdy začala vytvářet série drobných reliéfů z cínu. I v těchto dílech se objevují její oblíbená témata – příroda a člověk.

„Malá pěst“ je jedním z charakteristických děl české sochařky Evy Kmentové, která se proslavila svou schopností zobrazovat lidské tělo a jeho části s výrazným emocionálním nábojem. Tento bronzový reliéf vytvořený v roce 1973 o rozměrech 15,5 x 18 cm zachycuje pěst ve zmenšeném měřítku.

Kmentová byla známá svou schopností zachytit lidské tělo jakožto nástroj emocionálního vyjádření. „Malá pěst“ je tak interpretována jako symbol síly, odhodlání či boje, kterými se člověk může projevit v různých situacích života. Forma pěsti může evokovat jak fyzickou sílu, tak i sílu vnitřní, psychickou.

V kontextu díla Evy Kmentové lze „Malou pěst“ chápat jako součást jejího širšího uměleckého vyjádření zaměřeného na lidské tělo a jeho symboliku. Kmentová se často zabývala tématy jako jsou lidské torza, fragmenty těla nebo gesta, která komunikují určité emocionální stavy. V „Malé pěsti“ můžeme spatřovat pokračování této linie tvorby, kde malý, avšak výrazný objekt může nesouviset pouze s fyzickým prostorem, ale také s vnitřním světem lidských emocí a myšlenek.

Certifikát Nadačního fondu Kmentová Zoubek, který je k dílu přiložen, slouží jako potvrzení autentičnosti a původu díla. Tento certifikát je pro sběratele důležitým prvkem pro hodnocení a dokumentaci díla v rámci uměleckého kontextu.

V průběhu šedesátých let došlo v její tvorbě k významnému posunu od tradičního sochařství k volnější tvorbě a experimentování s různými materiály. Kmentová se začala věnovat i cyklu torz a pracovala na stélách, jejichž pojetí bylo více organické.

Eva Kmentová vytvářela cyklus Motýlů skládáním fragmentů odlitků vlastních dlaní a prstů do dvojic. Tím vytvářela plastiky, jejichž jemná struktura otisků kůže připomínala motýlí křídla. Její zájem o motýly sahal až do dětství, když znala do detailů jejich motorické reflexy a reakce. Už na střední škole vyrobila dřevěnou skládačku v podobě motýla, což naznačuje hluboký vztah k tomuto motivu.

Plastiky motýlů vytvářela v různých velikostech a provedeních. Některé sochy byly polychromované, zatímco jiné byly čistě bílé nebo odlité v bronzu.

Ve stejném období, kdy začala pracovat na plastikách motýlů, se také několikrát zabývala motivem terče. I tento motiv spojovala s lidskou postavou nebo jejími částmi. Na začátku roku 1968 vytvořila plastiku nazvanou „Ruce“. Na sádrové desce se nacházejí dva odlitky jejích rukou, obrácené dlaněmi ven, jako by byly v obranném gestu. Pás otvorů, jakoby prostřílených samopalem, se táhne přes celou desku. Toto dílo bylo označeno kritikem Chalupeckým jako jedna z vrcholných prací Kmentové, což naznačuje jeho význam a uměleckou hodnotu.

Dalším zajímavým dílem je plastika nazvaná „Plod“, která je ztvárněna jako cínová plastika s vejčitým útvarem nad zvrásněným povrchem připomínajícím půdu. Celá kompozice je zasazena do pravoúhlého rámu, který ji spojuje s podstavcem.

Lidská postava byla pro Kmentovou vždy základním motivem. Po studiu na VŠUP se začala věnovat převážně sochám ženských figur, které se staly archetypem, překračujícím dobové ideologie.

Eva Kmentová byla velmi kritická k vlastní tvorbě a nechávala svá díla mluvit samy za sebe. Její tvorba se v průběhu času měnila, od geometrických tvarů přecházela k abstrakci a osobnějšímu výrazu.

Jedním z nejvýraznějších spojení symbolu vejce a lidské figury bylo zachyceno v díle nazvaném „Lidské vejce“ z roku 1968. To ukazuje na její schopnost propojit přírodní motivy s lidskou postavou a vyjádřit tak hlubší symboliku prostřednictvím svého umění.

Tvorba Evy Kmentové je plná emocí, osobního výrazu a schopnosti vyjádřit hlubší lidské téma a pocity prostřednictvím abstraktních forem a symboliky.“