Srdečně Vás zdravíme ze srdce Francie,
jak jsme po naší cestě za starodávnými památkami Egypta avizovali, tentokráte přinášíme opět dva cestopisné díly z našeho poznávacího „výletu“ do Paříže.
Paříž je kulturním městem prvního řádu. Rádi bychom ale začali trochu odjinud než od kultury. Pokud navštívíte Paříž, zjistíte, že se všichni v tomto metropolitním městě orientují podle obvodů. A neznalost obvodů neomlouvá :). Jen pro zajímavost: území Paříže je rozděleno do 20 obvodů a to včetně Bouloňského a Vincenneského lesíka, jenž leží již mimo hranice města. A aby toho nebylo málo, měli byste mít také podvědomí, na kterém břehu se nacházíte. Řeka Seina rozděluje město na dvě nestejné části, těmi jsou: severní – pravý břeh (větší) a jižní – levý břeh (menší).
Snažili jsme se mírnit a tak jsme se nevydali za největšími taháky Francie hned (ale vzápětí). Začali jsme Jardins du Trocadéro (Zahrady Trocadéra) – veřejným parkem, kde nasajete pro začátek tu správnou atmosféru. Park byl vybudován v roce 1937 na svažitém břehu řeky Seiny v rámci světové výstavy. Jeho rozloha činí 93 930 m². Terasa nad parkem skýtá dobrý výhled na Eiffelovu věž, na kterou jsme se za nedlouho rozešli…
Netřeba představovat nejznámější pařížskou dominantu… Eiffelovu věž (francouzsky La Tour Eiffel). Ale! Má prostě něco do sebe a je ikonická. Byla postavena v letech 1887 – 1889 a až do roku 1930 byla s výškou 300,65 metrů nejvyšší stavbou světa. V současnosti měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi a pod balkonem první plošiny se po celém obvodu nachází nápis složený ze 72 jmen významných vědců a inženýrů, bez jejichž znalostí by vybudování věže nebylo možné. Věž má dvě restaurace. Ta v prvním patře s názvem 58 Tour Eiffel nabízí panoramatický výhled na Paříž. Restaurace Le Jules Verne, v patře druhém, má dokonce i svůj soukromý výtah. Tato restaurace obdržela slavnou hvězdu od Průvodce Michelin.
Na „Eiffelovku“ se dostanete výtahem nebo po schodech. Už výstup do prvního patra po 345 schodech je výkonem hodným medaile. Co teprve dalších 359 schodů do druhého patra? No nic, jeli jsme výtahem, kterým je přístupné i třetí patro, to už pouze výtahem.
I my máme takovou malou Eiffelovku – Petřínskou rozhlednu, pro kterou byla předlohou právě Eiffelova věž.
Nohy jsme si šetřili do dalšího veřejného parku Champ-de-Mars (Martovo pole) s rozlohou 24,32 ha. Na Champ de Mars se konají četné oslavy a veřejné akce jako koncerty, výstavy nebo ohňostroje. Posloužil nám k aktivnímu čerpání energie.
Neuniklo nám ani největší náměstí v Paříži Place de la Concorde (náměstí Svornosti) s neuvěřitelnou rozlohou 84 000 m², které bylo vybudováno v letech 1754 až 1763. Náměstí bylo původně zbudováno na počest krále Ludvíka XV., jehož jezdecká socha zde byla umístěna, neslo také jeho jméno. Avšak během Francouzské revoluce byla socha roztavena a náměstí přejmenováno na náměstí Revoluce. A jak už všichni z historie známe, na tomto místě byla místo sochy umístěna gilotina, na níž bylo popraveno na 1300 lidí včetně krále Ludvíka XVI. a později i královna Marie Antoinetta. Pro nás velmi zajímavé pocity, když stojíte na takovém místě a uvědomujete si, co se zde odehrávalo.
Na levém břehu v 7. obvodu Paříže stojí úchvatný komplex budov Invalidovny (francouzsky Hôtel National des Invalides). Tento komplex zahrnuje Muzeum Armády, vojenskou nemocnici a domov pro válečné veterány. Dnes je také místem posledního odpočinku největších válečných hrdinů Francie. Nejvýznamnější hrobku zde má Napoleon Bonaparte a jeho synové a mnoho dalších. Zdejší Dóm, který komplexu vévodí je katedrálním kostelem Francouzského vojenského ordinariátu.
A to nebylo všechno, na viděnou příští neděli u pokračování pařížské cesty za uměním a architekturou z Louvru a dalších míst…
Vaše Galerie TOGA