Přeskočit na obsah 
Bohumil Kulveit, zvaný Bóža, přišel na svět za dob Rakouska-Uherska a nejvíce času svého života věnoval umění. Jeho oblíbenou krajinnou tématikou byla Šumava, Jižní Čechy, Podblanicko, Posázaví, Kouřimsko, Zásmucko a celé okolí Peček. Kulveit vlastnil domek v Dělnické ulici, kde měl také svůj ateliér, malý pokoj byl plný obrazů, s nimiž se malíř nechtěl rozloučit i za dob zhoršené finanční situace, tak moc je měl rád. Obrazy a kresby tvořil celý život, ačkoliv se živil převážně jako učitel, kupříkladu na mistrovské škole v Poděbradech, na učilišti řemesel. V Poděbradech také poznal svou životní lásku Růženku. Později učil na mnoha dalších školách v Benešovském okrese.
Učitelem byl vynikajícím, ve svých žácích zanechával jen ty nejhezčí vzpomínky. Zvláštností Kulveita jako pedagoga byla jeho schopnost ohodnotit studenty jednou jedinou známkou. Neuznával klasifikační systém a tak do třídní knihy žádné známky nezapisoval. Až na nátlak nadřízených zapsal jednu známku, na kterou daného žáka cenil.
Podzim života Kohumil Kulveit trávil v Pečkách se svou ženou Růženkou. Zde žil spokojeně obklopen barvami, skicáky, plátny a štětci, než se přihlásila o slovo nemoc. Poslední obraz Bóža dokončil měsíc před svou smrtí, která přišla 11.11.1976, tedy na podzim, který umělec tolik miloval.
Celý svůj život zasvětil umění a řemeslu, pedagogickému povolání a práci, která mu nikdy nebyla cizí. Bohužel nikdy nebyl pořízen soupis děl této méně známé avšak velké osobnosti českého výtvarného umění, jenž odešla do uměleckého nebe přesně před 50 lety.
V upomínku
Galerie TOGA
