Věra Vovsová byla uznávaná a ceněná česká akademická malířka s nezaměnitelným lyrickým stylem.

Většinu svého života strávila ve městě Pardubice, kde našla inspiraci pro mnohé ze svých obrazů. Malovala nejraději květiny, ale také zátiší nebo obrazy z cest. V Nasavrkách namalovala sérii obrazů – sadu Kaštanka.

Studovala Učitelský ústav v Chrudimi a své profesi se věnoval v době před 2. světovou válkou. Po narození dětí se ale už k učitelské profesi nevrátila a naplno se věnovala malbě.

Malovat začala pod vedením Ferdinanda Pochobradského. Po absolutoriu studovala malířství na Soukromé malířské škole u Rudolfa Vejrycha a profesora Josefa Šilhavého. Poté dva roky na Soukromé škole výtvarných umění ve Zlíně u sochaře Vincence Makovského a malíře Richarda Wiesnera.

Od roku 1948 byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň v Praze. V roce 1950, kdy byly svazy sloučeny, se stala členkou Svazu českých výtvarných umělců v pardubické pobočce. V roce 1990 vstoupila do Unie výtvarných umělců.

Ve své tvorbě čerpala řadu námětů ze studijních pobytů v zahraničí. Odrazem jejího manželství s hudebním pedagogem a skladatelem Františkem Vovsem je i soubor obrazů s hudebními motivy.

Jejím manželem byl hudební pedagog a skladatel František Voves. V roce 1972 se přestěhovala do Nasavrk, kde v roce 1998 také zemřela.

Její díla byla vystavena ve velké řadě výstav po celé ještě tehdejší ČSSR a jsou zastoupena v mnoha soukromých sbírkách.