Přeskočit na obsah 
František Kupka (1871–1957) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů moderního abstraktního umění. Narodil se v Opočně v České republice a už od mladého věku projevoval velký talent pro kreslení a malování. Po studiích u profesora Studničky v Jaroměři pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze a poté ve Vídni.
Kupka získal stipendium do Paříže, kde se usadil a živil se malováním plakátů a ilustracemi pro módní časopisy. Postupně se však začal věnovat malbě a jeho tvorba prošla od symbolismu k abstrakci. Patřil mezi průkopníky nefigurativního malířství a jeho práce měly velký vliv na rozvoj abstraktního umění.
Jedním z jeho klíčových děl je Amorfa: Dvoubarevná fuga z roku 1912, které se považuje za jedno z prvních plně abstraktních děl v dějinách umění. Kupka se v průběhu své kariéry zabýval nejen malbou, ale také teorií umění, kde se věnoval otázkám barev a tvarů, což reflektuje jeho fascinace vědou, filozofií a kosmologií.
Kupka zůstal aktivním umělcem až do své smrti v roce 1957. Jeho díla dnes patří k nejžádanějším na světových aukcích a jsou součástí prestižních sbírek po celém světě, včetně Centre Pompidou v Paříži či Národní galerie v Praze.
