Jeffrey Lynn Koons (* 21. ledna 1955) je americký umělec známý svým dílem zabývajícím se populární kulturou a sochami zobrazujícími každodenní objekty, včetně balónových zvířat vyrobených z nerezové oceli s povrchem zrcadlového lesku. Žije a pracuje jak v New Yorku, tak ve svém rodném městě York, Pennsylvania. Jeho díla se prodávají za značné částky, včetně alespoň dvou rekordních aukčních cen za dílo žijícího umělce: 58,4 milionu dolarů za Balloon Dog (Orange) v roce 2013 a 91,1 milionu dolarů za Rabbit v roce 2019.

Kritici jsou ve svých názorech na Koonse ostře rozděleni. Někteří vidí jeho práci jako průkopnickou a s významem v dějinách umění. Jiní jeho práci považují za kýčovitou, hrubou a založenou na cynickém vlastním obchodování. Koons uvedl, že v jeho dílech nejsou žádné skryté významy nebo kritiky.

Jeff Koons se v polovině 80. let prosadil jako součást generace umělců, kteří zkoumali význam umění v nové, mediími nasycené éře. Získal uznání v 80. letech a následně založil tovární studio ve stylu na půdě v SoHo na rohu Houston Street a Broadway v New Yorku. Bylo obsazeno více než 30 asistenty, z nichž každý byl přidělen k jinému aspektu výroby jeho prací – podobně jako v případě Warholovy Factory. Koonsova práce se vytváří metodou známou jako umělecká výroba. Do roku 2019 měl Koons studio o rozloze 1 500 m2 poblíž starých železničních dvorců Hudson v Chelsea a zaměstnával od 90 do 120 asistentů na výrobu svých děl. Nedávno Koons snížil počet zaměstnanců, přešel na více automatizované formy výroby a přemístil se do mnohem menšího studia. Koons používal barevný systém podle čísel, aby každý z jeho asistentů mohl provádět jeho plátna a sochy, jako by byly provedeny „jedinou rukou“.

Koonsův projekt „Celebration“ měl sloužit jako pocta nadšeně očekávanému návratu Ludwiga z Říma. Byl zahájen v roce 1994 a zahrnuje sérii velkoformátových soch a obrazů balónových psů, srdcí, diamantů a velikonočních vajec. Některé kusy jsou stále ve výrobě. Každá z 20 různých soch v sérii existuje v “unikátních verzích“ o pěti různých barvách. Mezi nimi je i trhnuté vajíčko (modré), které získalo v roce 2008 cenu Charlesa Wollastona za nejvýznamnější dílo na letní výstavě Královské akademie. Diamantové kusy vznikly v letech 1994 až 2005, byly vyrobeny z lesklé nerezové oceli o šířce sedm stop. Dílo Tulipány (1995–2004) sestává z kytice barevných balónových květů, nafukovaných do obřích rozměrů (více než 2 m vysokých a 5 m širokých). Koons začal pracovat na sérii Balónový květ v roce 1995.

Koons se snažil dokončit sérii včas pro výstavu v roce 1996 v Muzeu Solomon R. Guggenheim v New Yorku, ale nakonec byla zrušena kvůli zpoždění ve výrobě a překročení nákladů. Když financování pro „Celebration“ došlo, byl personál propuštěn a zůstala pouze kostra týmu ve složení Gary McCraw, manažer Koonsova studia, a Justine Wheeler, umělkyně ze Jižní Afriky, která přišla v roce 1995 a nakonec převzala vedení sochařského provozu.

Koons přesvědčil své hlavní sběratele Dakise Joannoua, Petera Branta a Eliho Broada, spolu s obchodníky Jeffreyem Deitchem, Anthonym d’Offayem a Maxem Hetzlerem, aby silně investovali do nákladné výroby série „Celebration“ ve firmě Carlson & Company v jižní Kalifornii a později také ve firmě Arnold v německém Frankfurtu. Obchodníci financovali projekt částečně prodejem děl sběratelům před jejich výrobou. V roce 1999 se jeho socha Růžový panter z roku 1988 prodala na aukci za 1,8 milionu dolarů, a Koons se vrátil do galerie Sonnabend. Ileana Sonnabend a Antonio Homem, její galerijní ředitel a adoptovaný syn, ho přesto přivítali zpět, i když byli dobře obeznámeni s Koonsovými nekonečnými potřebami a požadavky.

V roce 2006 představil Koons sochu Visící srdce, devítistopé vysoce leštěné ocelové srdce, jeden z pěti různě barevných exemplářů, součást jeho série „Celebration“. Velké sochy z této série byly vystaveny v Metropolitním muzeu umění v New Yorku v roce 2008. Pozdější přídavky do série zahrnují Balónek labuť (2004–2011), jedenáctistopé (3,5 metru) nerezový pták, Balónek králík (2005–2010) a Balónek opička, přičemž dětské párty příznaky jsou převedeny do fascinujících monumentálních forem.

Série obsahuje také šestnáct olejomaleb.