Nejúspěšnější český klasik fotografie aktu všech dob tvořící v letech 1901 až 1935, příležitostně se věnoval i grafice a překladatelství. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky.

V roce 1911 společně s Augustinem Škardou (Augustin Škarda z firmy odešel v roce 1921) založil ateliér na nároží Vodičkovy a Jungmannovy ulice č. 730 s názvem Drtikol a spol, který fungoval i během 1. světové války, kdy byl Drtikol nasazen. Drtikol v této době nefotografoval, zabýval se především kresbou a psal. Po válce se jehoaAteliér se stal centrem uměleckého dění Prahy.

Po svém návratu Drtikol portrétoval například T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Leoše Janáčka, Alfonse Muchu, Emu Destinnovou, Jakuba Demla, Antonína Sovu, , Aloise Jiráska, Josefa Suka, atd…

Z druhé poloviny 20. let pocházejí Drtikolovy snímky ovlivněné stylem art deco, který si po svém inovoval. V této době vyšla také v Paříži první fotografická edice Les nus de Drtikol.

Již od roku 1911 se Drtikolovy fotografie začaly objevovat na fotografických výstavách v Čechách a o několik let později i v zahraničí. Ve 20. a 30. letech 20. století byl nejznámějším českým fotografem, uznávaným i v zahraničí. V roce 1922 měl první samostatnou výstavu v Uměleckoprůmyslovém muzeu a o tři roky později získal cenu Grand Prix na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříži.