Přeskočit na obsah 
15. srpna 1919 se v Pardubičkách u Pardubic narodil Ota Janeček. Umělec, jenž patří mezi nejvšestrannější osobnosti českého moderního umění. Neuvěřitelný rozsah technik a uměleckých směrů, kterými se Janeček po čas svého života ubíral, je až neuvěřitelný. Za více jak půl století své tvorby, která je mapována tisíci a tisíci díly, můžeme být dnes pomyslnými svědky dramatického vývoje a osobního pohledu na svět a věci v něm. Janeček svou tvorbu shrnul do myšlenky: „Člověk je schopen vidět pouze tu krásu, kterou přechovává ve svém vlastním srdci.“.
Po studiích kreslení u Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy a Karla Pokorného na ČVUT v Praze v letech 1937-1939 pokračoval ve svém vzdělání na UPRUM. Druhou jmenovanou již nedokončil, vysoké školy zavřeli nacisté. Krátce tedy pracoval v továrně na výrobu cyklistických kol.
První Janečkova díla jsou za válečných dob typicky prodchnuta expresivitou (Expresivita klade důraz na smyslové a tělesné zážitky, které umělec vkládá do své tvorby.). Hned po válce navštívil poprvé Francii, kde poznal díla Piccasa, Braqua.
V roce 1943 Janeček začíná vystavovat a v jeho dílech je znatelný vliv kubismu (Kubismus je avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které pojímá výtvarné umění revolučním způsobem. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně.). V těchto letech se vytváří okruh Janečkovy pozdějšího tvorby – ženské akty.
O pět let později se autor nechává inspirovat lidovými a přírodními motivy, ze stylu tvorby vystupuje poetické cítění. Následně se dočasně vrací k realistickému pojetí. Od 60. let minulého století přechází ve svém tvoření do nefigurativních, florálních tvarů. Toto období přineslo Janečkův vrcholný cyklus Trávy – jemná přírodní zátiší. Stejně jako další krajinky, zchátralé stromy, různorodě laděná města a další.
Ačkoliv Janeček nikdy nepřijal názor, že se od krajinek přesunul do abstraktnějšího období, odborníci v cyklech Buňky, Organismy a Formy tyto abstraktní polohy nalézají. Vytváří kupříkladu také celou řadu dřevěných a kovových plastik. A v neposlední řadě spolupracuje na výtvarných motivech u filmu s režiséry Weissem a Krejčíkem.
V upomínku
Galerie TOGA
