Krásný den všem,

snad jste se nemohli dočkat dalšího z našich dílů, stejně jako my. O zážitky nabité cesty do Benátek rozhodně nebude nouze.

Výlet na muranský ostrov historicky proslavený místními mistry skláři jsme skloubili také s návštěvou ostrůvku Burano.

Pokud hledáte klidné místo, kde místní obyvatelé převládají nad turisty, jste tady správně. Uchvátí vás zde pestrobarevné domky velmi sytých barev a úzké kanály, které dodávají Buranu romantickou atmosféru, podtrhující útulnými tratoriemi, kde lze strávit velmi příjemný večer a kde si opravdu pochutnáte na vybrané italské kuchyni.

Burano je nejen výjimečným ostrůvkem, nazývaným oázou klidu, je proslavený zejména tradiční výrobou ručně vyšívaných krajek. Tradice krajkářství zde vznikla již ve středověku a díky bohu se udržela až do dnešních dnů. Burano vždy bývalo domovem rybářů a tak si jejich ženy v dlouhých chvílích začaly vytvářet nejrůznější krajkové výrobky, jejichž jedinečnost a dokonalost ruční práce je obdivuhodná. A pokud si budete chtít na památku nějakou tu krajku odvézt, počítejte, že vás to bude něco stát. Obdivuhodná a také drahocenná řemeslná památka.

Při cestě zpět do víru dění Benátek jsme neodolali návštěvě bazilice římsko-katolické církve – kostelu Santa Maria della Salute, který je velmi pěkně viditelný od břehu moře, kde za se za vašimi zády nachází náměstí Svatého Marka. Z historických dokumentů je nám známo, že Benátky v roce 1630 zažily pustošivou epidemii moru. Benátská republika jako zaslíbení za vysvobození města od moru postavit kostel Matce, patronce zdraví a vysvobození. Stavba započala hned následujícího roku 1631 a většina uměleckých předmětů v kostele nesou odkaz na „černou morovou smrt“.

Jak se Benátky vlastně stavěli? Do bažinatého podloží laguny jsou zaraženy hustě vedle sebe dřevěné kůly, na jejichž vrcholy se poté položily dvě vrstvy desek, vrstva kamene a až pak teprve následovaly základy budov a paláců. Historické prameny uvádí, že na stavbu Santa Maria della Salute bylo použito neuvěřitelných 1 106 657 kůlů.

Plavbou po kanálu dále jsme začali objevovat další a další skvosty a hlavní cíle naší cesty – galerie umění. Jedna z nich Galerie Franchetti se nachází uvnitř jednoho z nejstarších benátských paláců Ca‘ d’Oro neboli Zlatý dům. Už pohled zvenčí na tuto gotickou budovu z roku 1430 je úchvatný. Bohatě zdobená fasáda byla ve ale 20. století zrekonstruována a bohužel přišla o své zlacení, které jí bylo příznačné názvu Zlatý dům.

Přeskočme ale zpět k samotného galerii, tedy umělecké sbírce Giorgia Franchettiho. Mezi nejhodnotnější díla stálých expozic v této galerii patří obrazy Andrea Mantegny nebo Antoona van Dycka. Sbírka sice menší, za to ale její obsah malířského a sochařského umění 15. – 18. století je velmi cenný.

Nejvíce nás však potěšila Sbírka Peggy Guggenheimové, která patří mezi nejvýznamnější muzea evropského a severoamerického umění první poloviny 20. století v Itálii. Dostali jsme se tam jak jinak než lodí po Canal Grande.

O této sbírce si povíme v příštím pokračování. Už se nemůžeme dočkat, až vám ukážeme zlatý hřeb naší cesty.

Více uměleckých zážitků přeje

Vaše Galerie TOGA