Přeskočit na obsah 
Leonardo: Beatrice d’Este z roku 1988 je dílem, ve kterém se potkávají dva světy vzdálené téměř pět století – renesanční portrétní umění a nezaměnitelná výtvarná imaginace Jiřího Anderle. Nejde přitom o pouhou citaci starého mistra. Anderle si historickou předlohu přivlastňuje, rozkládá ji, opakuje a nechává ji projít časem, jako by před našima očima sledoval několik různých podob jediné lidské tváře.
Výchozím bodem kompozice je Beatrice d’Este, jedna z nejslavnějších žen italské renesance, příslušnice významného rodu d’Este a manželka milánského vévody Ludovica Sforzy. Její podoba je spojována s okruhem umělců působících na milánském dvoře v době Leonarda da Vinci. Anderle však s renesančním portrétem nezachází jako historik umění. Zajímá ho něco jiného – co se stane s lidskou tváří, když ji necháme projít staletími.
Zásadní místo má toto dílo také v širším kontextu Anderle tvorby. Již v letech 1982–1983 vytvořil cyklus Dialogy se starými mistry, v němž začal intenzivně pracovat s motivy převzatými z evropských dějin umění. Historické obrazy pro něj nebyly nedotknutelnými ikonami. Vstupoval s nimi do rozhovoru, přetvářel je a prostřednictvím známých tváří otevíral vlastní témata člověka, času a existence. K odkazu starých mistrů se vracel i v dalších letech a Leonardo: Beatrice d’Este z roku 1988 patří právě do této dlouhodobé linie Anderle tvorby. Jeho fascinace Leonardem navíc pokračovala – v roce 1993 zahájil rozsáhlejší soubor Variace na Leonardovu fresku Poslední večeře. Beatrice tak stojí na zajímavém místě mezi ranými Dialogy se starými mistry a pozdějšími Leonardovskými variacemi.
Nejde pouze o běžný exemplář grafického listu Leonardo: Beatrice d’Este. Nabízená práce je označena 1/1 – varianta s kresbou, tedy jako jediná autorsky dotvořená varianta tohoto konkrétního provedení.
Základem díla je suchá jehla, jedna z technik, v nichž Anderle dosáhl mimořádného mistrovství. Do hotového grafického otisku však autor následně vstoupil vlastní rukou a individuálně jej dokreslil a koloroval. Vzniklo tak dílo stojící na hranici mezi grafikou a originální kresbou. Rozměr ve výřezu činí 41 × 40 cm, celkový rozměr s rámem je 71 × 62 cm. Práce je adjustována v široké paspartě a elegantním světlém rámu.
Pro sběratele Jiřího Anderle jde o výjimečnou možnost získat působivé dílo. Zveme Vás k návštěvě naší galerie, kde si jej můžete osobně prohlédnout nebo Vám grafiku bezpečně zašleme až k Vám domů.
S přáním pěkného dne
Galerie TOGA
